Kolik je na Zemi oceánů? Pokud si myslíte, že čtyři, je to špatně
Kvízová otázka zní: Kolik oceánů je na Zemi? To je přece jasné jak facka. Čtyři, vypálil by nejspíš leckdo bez rozmýšlení. Tududumtum. To bohužel není správná odpověď.
Atlantik, Pacifik, Indický oceán a Severní ledový. Tak jsme se to učili ve škole. Tedy my, kteří jsme navštěvovali hodiny zeměpisu v minulém století. Tehdy bylo správnou odpovědí číslo 4, a kdo se při zkoušení dopočítal k něčemu jinému, nesetkal se s pochopením. Jedna velká vodní plocha, která zabírá 71 % zeměkoule, se dělila na čtyři oblasti, které byly ohraničené pevninou. Od roku 2021 to ale oficiálně neplatí.
Přepište mapy
Ono to tak nějak neplatilo ani předtím, jenže odborníci se nedokázali dohodnout, jak s tím naložit. Vody kolem Antarktidy námořníci nazývali Jižním oceánem už v 19. století a tak se to objevovalo i v některých mapách. V roce 2000 Jižní oceán uznala Mezinárodní hydrografická organizace IHO a teprve o 21 let později, v únoru 2021, to rozsekl Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Na Světový den oceánů téhož roku, 8. června, slavnostně přidali Jižní oceán do map jako plnohodnotný pátý oceán kartografové z National Geographic Society (Národní zeměpisné společnosti), která se o přípravu světových map stará od roku 1915.
Přečtěte si také: Záhadné obří monstrum? Nejhlasitější zvuk, jenž se povedlo nahrát pod hladinou oceánu, byl dlouho tajemstvím
Jižní oceán je s celkovou plochou 20 327 000 km² druhým nejmenším oceánem. Je chladnější a méně slaný než ostatní a na rozdíl od nich není jasně obemknutý pevninou. Obklopuje kolem dokola Antarktidu a jeho severní hranice kompletně vede mezinárodními vlnami. Definuje ji Antarktický cirkumpolární proud (ACC), který obtéká Antarktidu směrem na východ v uzavřeném cirkulačním cyklu okolo 60. rovnoběžky. Je to jediný globální a obecně nejmohutnější oceánský proud. Mísí v sobě vody (a jejich teplotu, slanost a živiny) z různých koutů světa – bere si je z jižních částí Atlantského, Tichého a Indického oceánu. Svou cestu započal už někdy před 34 miliony let a předpokládá se, že je příčinou rozvoje zalednění kontinentální Antarktidy.
V současné době se ale antarktické vody, obývané velrybami, lachtany a tučňáky, oteplují a mohutné ledové kry roztávají. Uznání Jižního oceánu má pomoct soustředit k němu pozornost veřejnosti a vědců, kteří pečují o životní prostředí a vůči změnám klimatu nejsou chladní.
Zdroj: National Geographic, OSN
Video, které jste mohli minout: Macinka: Klimatická tíseň je čistá propaganda. Nepravdy a zavádějící informace, znělo od Pirátů