Sověti ze stíhacího letounu udělali střemhlavý bombardér. Němečtí piloti mu nestačili

Vznikal jako rychlý výškový stíhací letoun, nakonec se ale proslavil v roli střemhlavého bombardéru. Dvoumotorový Petljakov Pe-2 byl díky své rychlosti a palebné síle noční můrou německých pilotů.

Sovětská konstrukční kancelář CKB-29, v níž působili Andrej Tupolev a Vladimir Petljakov, dostala zakázku na nový letoun v roce 1938. Z původního těžkého stíhacího letounu se ale pod dojmem úspěchu německých Junkers Ju 88 po přepadení Polska stal rychlý střemhlavý bombardér.

Precizní útočník

Oproti Junkersu byl Pe-2 s výkonem 540 km/h o 110 km/h rychlejší a byl také obratnější, unesl ale jen 1000 kg bomb (3000 kg v případě Ju 88). Díky své rychlosti, dobrému výhledu z pilotní kabiny i silné výzbroji tvořené až čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm se Pe-2 hodil k taktickým úderům na frontové linii a zejména k precizním útokům na mosty, vlaky a dělostřelecké pozice. Zároveň snáze unikal nepřátelským stíhačům. Na Petljakov Pe-2 v akci se můžete podívat tady:

Bombardéry Pe-2 s doletem 1200 km disponoval Sovětský svaz už v době, kdy na něj 22. června 1941 Německo zaútočilo, byly ale v drtivé většině zničeny ještě na zemi. Ve větším počtu a různých verzích včetně průzkumné (Pe-2R) a stíhací (Pe-3) začaly sovětské továrny vyrábět ve větším počtu od roku 1942, nakonec jich bylo vyprodukováno celkem 11 427. Díky tomu se Pe-2 stal po německém Junkersu Ju 88 a britském Vickers Wellingtonu třetím nejmasověji vyráběným dvoumotorovým letounem 2. světové války.

Přečtěte si také: Smrt v přímém přenosu: Padající letadlo v Brazílii narazilo do budovy, vše zachytily kamery

První v Praze

Petljakov Pe-2 byl i prvním spojeneckým letounem, který přistál už v sobotu 9. května 1945 v Praze-Kbelích. Stroj s trupovým číslem 22 patřící k 8. odloučenému průzkumnému leteckému pluku dopravil do Kbel šturmana (navigátora) 1. československé smíšené letecké divize podplukovníka Františka Rypla. Dvojice Pe-2 startující z Hlučínska se po průzkumu situace a mezipřistání na Ruzyni vrátila na základnu v Dolním Benešově.

Po válce československé letectvo provozovalo 32 těchto bombardérů pod označením B-32, vyřazeny byly v roce 1951.

Zdroj: VHÚ Praha, RuAviation

Video, které jste mohli minout: Létající tanker za 4 miliardy obslouží stíhačku i vrtulník. Podívejte se, jak musí být piloti precizní

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom