5. května 2026 08:55

New Yorku hrozí zkáza, v ohrožení jsou 4 miliony lidí. New Orleans je na tom ještě hůř

O rychlosti klimatických změn se mohou lidé na internetu i politici dohadovat, jak chtějí, vědecká data ale mluví úplně jasně. Ta nejnovější z dubna 2026 například ukazují, že východní pobřeží USA čelí hrozbě, která může paralyzovat ekonomiku i životy milionů lidí.

Studie publikovaná v časopise Science Advances využila strojové učení k analýze toho, co se v budoucnu stane, když se spojí neustále stoupající hladina moří s extrémními hurikány. Výsledky jsou alarmující. Vědci vytipovali osm měst, která vyžadují okamžitou pozornost, přičemž New York a New Orleans tenhle „žebříček zkázy“ vedou.

Města mohou utonout

V New Yorku není problém jen v tom, že je blízko moře. V úvahu je potřeba vzít hlavně hustotu zalidnění. Podle modelu odborníků hrozí riziko extrémního poškození skoro 4,4 milionu lidí a téměř každé druhé budově (47 %) ve městě. V absolutních číslech jde o nejohroženější město na celém východním pobřeží. Stačí, aby hladina moře stoupla o jeden metr. A přesně k tomu směřujeme, a navíc dost brzy: pokud se něco zásadně nezmění, hladiny moří budou výš o metr zhruba v polovině tohoto století.

New Orleans je na tom ještě hůř, bude doslova bojovat o holou existenci. Studie uvádí, že neuvěřitelných 98 % obyvatel a 99 % infrastruktury města jsou v zóně „vysokého rizika“ extrémních škod. Město, které se stále vzpamatovává z historických ran, jako byl hurikán Katrina, se podle vědců nachází v místech, kde je povodeň prakticky nevyhnutelná.

Proč se to děje?

Tahle otázka nemá zas tak jednoduchou odpověď, protože riziko nezhoršuje jen jeden faktor. Ve skutečnosti je jich celkem 16. Ani jeden z nich sám o sobě nepředstavuje zásadní problém, ale dohromady tvoří naprosto devastující kombinaci.

Svou roli hrají třeba nepropustné povrchy jako parkoviště a silnice, které nedovolují vodě vsáknout se do země. Většina ohrožených měst samozřejmě zároveň leží jen těsně nad hladinou moře. A studie zahrnula i faktory jako index chudoby, protože lidé s nižšími příjmy mají menší šanci své domovy před vodou ochránit nebo je včas opustit.

Otázka je, co se tedy dá udělat, protože třeba výstavba stavidel nebo betonových hrází nebude podle odborníků stačit. Naštěstí existuje sada opatření, která by následky mohla zmírnit. Politici by se ale předpovědi museli postavit čelem a hodně zainvestovat.

Pomohlo by třeba nahradit nepropustná parkoviště zatravňovací dlažbou, obnovit mokřady, které dokážou absorbovat celé miliony litrů vody, a taky přestat stavět v rizikových zónách, i když jde o lukrativní pozemky u pobřeží. Cena bude sice vysoká, ale ve výsledku určitě nižší než účet za povodně, které jsou v USA nejdražšími přírodními katastrofami a už teď ročně stojí daňové poplatníky miliardy dolarů.

Zdroj: Scientific American, National Weather Service, NY Times, Science Advances

Video, které jste mohli minout: Černobyl krutě pozabíjel tisíce lidí. Podívejte se, jak likvidátoři ručně čistili jadernou elektrárnu

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom