Skandály nešťastné královny: Nenosila kalhotky, krkala a prděla na veřejnosti, zemřela ve 32 letech

Luisa Alžběta Orleánská (Louise Élisabeth d'Orléans) přišla na svět 9. prosince 1709 ve Versailles. Její matka byla dcerou krále Ludvíka XIV. a jeho milenky Madame de Montespan, otec Filip II. byl synem Ludvíkova bratra. Ano, její rodiče tedy byli příbuzní, ale to v té době nevadilo. Jako pátá, respektive čtvrtá dcera v pořadí (jedna zemřela brzy po porodu) nebyla pro rodinu politicky zajímavá, neměla moc šancí na důstojný sňatek, a tak si s její výchovou a vzděláním nikdo hlavu nelámal. Rostla jako dříví v lese a byl z ní pěkně drzý spratek.

Zajímavosti

Odpudivá realita Versailles: Francouzská šlechta žila hůře než bezdomovci

Nahá nevěsta

Po smrti Ludvíka XIV. si Filip II. polepšil a stal se regentem Francie. V roce 1718 vypukla válka mezi Francií a Španělskem. Když se pak vládcové obou zemí snažili konflikt urovnat, navrhl španělský král Filip V. „výměnu manželek“. Svoji dvouletou dceru nabídl jako nevěstu pro desetiletého francouzského krále Ludvíka XV. A jeho syn Louis by si vzal některou z dcer francouzského regenta. Vybrali Luisu Alžbětu a v jejích dvanácti letech ji provdali za téměř patnáctiletého dědice španělského trůnu.

Ve Španělsku ji nikdo s otevřenou náručí nevítal. Novomanželé zpočátku nežili spolu, Luisa Alžběta byla moc mladá na to, aby mohla plnit roli pokračovatelky rodu. Po roce už přišly pokusy o zplození dědice, ale nedařilo se a manželství se nevyvíjelo šťastným směrem. Na španělském dvoře se k ní chovali přezíravě a pomlouvali ji. Byla v teenagerském věku, sama v cizí zemi, kde se k ní nikdo nechoval hezky, neměla přátele a musela se cítit pod velkým tlakem.

Přečtěte si také: Travičská aféra ve Versailles: Král Slunce Ludvík XIV. nechal popravit 34 lidí

Historie

Válka českých královen: Eliška Rejčka s Eliškou Přemyslovnou se „praly“ až do hořkého konce

Tehdy se začalo její chování měnit k horšímu, objevovaly se impulzivní záchvaty a skandální výstupy. Nedodržovala etiketu, chodila neupravená a špinavá. Odmítala nosit spodní prádlo a provokovala dvořany tím, že jim ukazovala, co má pod sukní. Po chodbách běhala klidně jen v kombiné. Stalo se i to, že se mezi lidmi najednou svlékla a začala svým oblečením leštit okna. Nejedla u stolu jako ostatní, ale schovávala si jídlo a pak se jím o samotě přejídala. Jednou si dokonce říhla a hlasitě upustila větry před vysoce postaveným hodnostářem. „Nevidím jiné řešení, než ji co nejdřív zavřít pod zámek, protože se její problémy stále zhoršují,“ napsal Luis svému otci a nechal manželku uvěznit v klášteře. Luisa ale plakala a v dopisech ho prosila o odpuštění, a tak ji po dvou týdnech vzal zpět.

Historikové se přiklánějí k tomu, že nejspíš trpěla hraniční poruchou osobnosti, která se projevuje emoční labilitou a extrémy v chování.

Z královny vdovou

V lednu 1724 španělský král Filip V. abdikoval, jeho syn nastoupil na trůn a Luisa se tak ve čtrnácti letech stala španělskou královnou. Život jí to ale nijak neulehčilo, naopak. Luis v létě dostal spalničky a k tomu se přidala tuberkulóza. Luisa byla jediná, kdo o něj pečoval, protože královi rodiče ze strachu před nemocí opustili palác. Sama chytila spalničky, ale dostala se z toho. Luis to štěstí neměl a v srpnu zemřel. Filip V. se musel vrátit na trůn a vdova Luisa přišla ztrátou manžela o všechny zbytky přízně. Už nikoho nezajímala a v tichosti se vrátila do Francie. Žila stranou dvora, v Lucemburském paláci v Paříži, osamělá a zapomenutá. Zemřela 16. června 1742 v pouhých 32 letech.

Zdroj: Unofficial Royalty, History with Amy

Video, které jste mohli minout: Slovensko má novou „královnu“. Vypadá jako Ficova sestra, v zemi přitom nikdy nebyla