Travičská aféra otřásla Versailles: Ludvík XIV. popravil 34 lidí, další věznil a mučil

Pro případ, který začal v roce 1675 a skončil o sedm let později, se vžilo označení Jedová aféra. Začal obviněním markýzy de Brinvilliers, která měla otrávit svého otce a dva bratry, aby se dostala k jejich dědictví. Žena musela protrpět mučení, a ačkoli její vina nebyla přesvědčivě prokázána, v létě 1676 byla popravena setnutím. Pořádné vyšetřování se ovšem rozjelo až o rok později, kdy ve vězení skončila věštkyně Magdelaine de la Grange. Tvrdila, že má informace o dalších významných lidech, kteří využívali služby šarlatánů.

Mohlo by vás zajímat: Přes 5 000 mrtvých, zajatých a zraněných. Slavná námořní bitva u Abúkíru byla potupou Francie

Pátrání, které vedl šéf pařížské policie Gabriel Nicolas de la Reynie, odkrylo hustou síť alchymistů, čarodějnic, věštkyň a také zámožných klientů a klientek. Do úzkých se tak dostaly i významné osoby na dvoře Krále Slunce Ludvíka XIV.

Černá mše pro královu milenku

Nejdůležitější svědkyní a zároveň obžalovanou byla věštkyně, které se říkalo La Voisin. Policie ji zatkla v roce 1679. La Voisin ukázala prstem na oficiální královu milenku Madame de Montespan, která si měla u věštkyně objednat černou mši v roce 1667, aby získala královu přízeň.

Šlechtici na popravištích nekončili

Protože králi došlo, že se jedná o rozsáhlou zločineckou síť, nechal obnovit speciální soudní tribunál (chambre ardente), který se během šestnáctého století používal pro souzení čarodějnic. Fungoval až do roku 1682, kdy byl zrušen, protože hrozilo, že skandál uvnitř společenské smetánky přeroste v celostátní pozdvižení.

Chambre ardente odsoudil na smrt 34 osob, zejména věštců a věštkyň včetně La Voisin, která byla upálena v roce 1680. Dva lidé zemřeli během mučení. Veliké množství lidí dostalo trest doživotního žaláře. Pro šlechtice bylo vyhrazeno vypovězení z Francie (které ale nemuselo vejít v platnost), popraviště čekalo jen málokoho.

Přestože se objevilo obvinění, že Madame de Montespan nenechala sloužit černou mši jen proto, aby získala královu přízeň, ale také aby zlikvidovala svou rivalku a možná i samotného krále, nikdy nebyla ani vyslýchána.

Čtěte také: Nenáviděný kardinál Richelieu ruinoval a vyvražďoval francouzský lid. Pomsta dostihla až jeho mrtvolu

Ačkoli je aféra známá zejména díky travičství, které si vyžádalo přes tisíc obětí (někdy se uvádí až 2500), šarlatáni nabízeli movitým klientům i jiné služby včetně tehdy ilegálních potratů. Častým zbožím byly kromě různorodých jedů nápoje lásky, ale také sloužení různých rituálů.

Konec čarodějnictví ve Francii

Jednalo se o poslední velký případ čarodějnictví ve Francii. V roce 1682 vydal král dekret, který označil čarodějnictví za podvodnictví. Tím znemožnil, aby v budoucnu byli lidé za čarodějnictví souzeni. Dekret tak odebral čarodějnictví důležitost a zločinci byli nově obviňováni spíše za travičství, svatokrádež nebo rouhačství.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / HistoryExtra / ScienceDirect