Co zničilo Napoleonovu armádu? Nová analýza DNA odhalila nemoci, které zdecimovaly statisíce vojáků

V roce 1812 se Napoleon vydal dobýt Rusko se spojeneckými vojsky čítajícími dle odhadů přes 600 tisíc mužů. Po půl roce se vracel domů jen s desítkami tisíc vysílených vojáků. Nejen boje, ale i dlouhé pochody, hlad a zima přispěly k tomu, že tento konflikt patří k těm nejničivějším v historii. Významnou roli v devastaci armády sehrály také nemoci.

Nejslavnější bitvy

Zkáza Velké armády: Napoleon v Rusku přišel o 600 000 vojáků, poslední bitva se zvrhla v ohnivý masakr na ledu

Analýza zubů

Během výzkumu v roce 2006 byla v zubech Napoleonových vojáků zjištěna bakterie Rickettsia prowazekii, zodpovědná za skvrnitý tyfus, který při absenci léčby končí kómatem a smrtí. Nyní vědci disponovali pokročilejšími metodami a mohli si udělat přesnější obrázek. Pomocí vysokokapacitního sekvenování, které umožňuje sekvenovat miliony fragmentů DNA najednou, mohli prozkoumat vysoce degradovanou DNA ze vzorků starších než 200 let.

Rémy Barbieri, bývalý pracovník z Pasteurova institutu v Paříži a nyní postdoktorand na Estonské univerzitě v Tartu, ve studii publikované v žurnálu Current Biology přiznal: „Dřív jsme si mysleli, že existuje jen jedna infekční nemoc, která decimovala Napoleonovu armádu – tyfus.“ Místo toho ale vědci odhalili něco překvapivého.

Analýzou zubů padlých vojáků, kteří byli nalezeni v masovém hrobě odkrytém v roce 2001 v litevském Vilniusu, badatelé objevili dva další patogeny – bakterie Salmonella enterica způsobující paratyfus a Borrelia recurrentis, jež vyvolává návratnou horečku, kterou přenášejí vši.

Nejslavnější bitvy

4 největší chyby, kvůli nimž Napoleon prohrál bitvu u Waterloo. Ta se mimochodem neodehrála u Waterloo

Poznání historie jako prevence

„Tento druh analýzy, tyto typy projektů mohou poskytnout mnohem jasnější obraz o infekčních onemocněních v minulosti a o tom, jak historické události formovaly situaci ohledně infekčních nemocí dnes,“ prohlásil spoluautor studie Nicolás Rascovan, vedoucí výzkumu a vedoucí oddělení mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově institutu, a vysvětlil, že zlepšování technologií pomáhá podat ucelenější zprávu o vývoji patogenů a jejich odolnosti, čímž se lidstvo může lépe připravit na budoucí hrozby.

Paratyfus a návratná horečka jsou nemoci, které přežily staletí, nejsou dnes ale tak časté a tak ničivé jako v Napoleonově době. Sám císař sice ruský debakl přežil, už se ale nemohl spoléhat na oslabenou armádu a pomalu spěl ke svému konci.

Přečtěte si také: Nejkrvavější bitva napoleonských válek byla masakrem 100 000 mužů. Napoleon padl do léčky.

„Je docela působivé, jak se za tak krátkou dobu od první studie v roce 2006 do dneška technologie natolik rozvinuly, že dokážeme věci, které byly ještě před pár lety nemožné,“ uzavřel Rascovan.

Zdroj: Smithsonian Magazine, CNN

Video, které jste mohli minout: Víc než 1000 vraků lodí v poušti? Odhalte záhadu smrtícího Pobřeží koster