Cítí hmyz bolest? Zvláštní experiment konečně prozradil pravdu

Přestože dle odhadů tvoří hmyz až 90 procent všech živočišných druhů na Zemi, jeho vnitřní svět je pro nás ještě pořád velkou záhadou. Pokud nějaké výzkumy bolesti u hmyzu proběhly, soustředily se převážně na včely. Teď se vědecký zájem stočil na cvrčky, kteří patří k nejčastěji chovaným druhům hmyzu. Používají se jako strava pro zvířata i pro lidi, vědci na nich provádějí pokusy. „Často za podmínek, u kterých se předpokládá absence prožitku pocitů,“ píší autoři ve studii publikované v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Cestování a dobrodružství

Mám ráda pavouky, myši a cvrčky. Exkluzivní rozhovor s Kaskadérkami z Asia Expressu

Tykadla v ohrožení

Zkoumat bolest je náročné u kteréhokoli druhu, protože je to subjektivní dojem. Není to snadné ani u lidí, kteří mají na rozdíl od zvířat schopnost řeči a mohou svoji bolest popsat a škálovat. Aby vědci mohli studovat bolest živočichů, sledují jejich chování. Konkrétně hledají známky „flexibilní sebeobrany“, zvíře se například čistí nebo kýve některou částí těla.

Entomolog Thomas White a jeho kolegové z Univerzity v Sydney si vybrali cvrčky. Koupili 80 komerčně chovaných jedinců, půl napůl samce a samice. Každého z nich v laboratoři v náhodném pořadí vystavili třem různým podmínkám. Kdo dodnes miluje hrdiny z knih Ondřeje Sekory, může následující minimálně dvě věty přeskočit, protože by to pro něj nemusela být příjemná představa. Entomologové se například jednoho tykadla na pět sekund dotkli páječkou rozehřátou na 65 °C, což je teplota, která způsobí bolest, ale ne trvalé poškození tkáně. V jiné situaci udělali totéž, páječka však nebyla zahřátá. Při posledním pokusu s brouky manipulovali stejně, ale páječku si vůbec do ruky nevzali. Po každém zásahu natáčeli chování cvrčků po dobu deseti minut. Záznam pak vyhodnocovali jiní vědci, kteří neměli informace o předcházejících experimentech.

Příroda

Nejpodivnější hmyz na světě má tělo plné ostnů a na hlavě korunku. Jde o nelítostného predátora

Pokud cvrčci nebyli vystavení potenciálně bolestivé situaci, následně si čistili tykadla na obou stranách stejně intenzivně. Po zahřátí se ale výrazně víc soustředili na poraněnou stranu. „Nebyli jen nervózní a rozčilení. Pozornost zaměřovali na samotné tykadlo, které zasáhla horká sonda,“ uvedl White. Po vystavení vysoké teplotě měli brouci více než dvakrát větší pravděpodobnost, že budou pečovat o postižené tykadlo, než ti, kterých se vědci dotkli nezahřátou páječkou. O tykadlo se také starali zhruba čtyřikrát déle než brouci v kontrolní skupině.

Empatie pro škůdce

Výzkumy už ukázaly, že člověk rozhodně není jediným druhem na planetě, který vnímá bolest. Dokonce bolest pociťují i bezobratlí jako chobotnice, krabi, švábi a komáři. Vědci tedy už předpokládali, že u cvrčků také zaznamenají bolest. Pro některé lidi to ale může být překvapení.

Přečtěte si také: Včelím samcům při páření explodují pohlavní orgány. Včelí samečci ale mohou vybuchnout i jindy

„Pes nebo kočka olizující si tlapku vzbuzují naše sympatie, ale co se stane, když se touto optikou zaměříme na zvířata, která jsou nám mnohem méně podobná?“ ptá se spoluautorka studie Kate Lynch, filozofka a bioložka z Univerzity v Sydney. „Hmyz je malý, nekřičí ani nekrvácí a mnoho druhů považujeme za škůdce. Máme tendenci je neustále zabíjet nebo mrzačit,“ napsala behaviorální bioložka Shayle Love.

Vědci každopádně věří, že nová studie pomůže lidem pochopit, že i ti, kteří vůbec nevypadají jako my, mohou mít nám vlastní pocity a zaslouží si naši empatii. Ale jestli se hmyz bojí stejně, jako se ho děsí někteří lidé, to zatím badatelé nezjistili.

Zdroj: The Guardian, Smithsonian Mag

Video, které jste mohli minout: Smažená tarantule? V pohodě, míní moderátor Asia Express Štáfek. Přiznal, co mu dělalo problém