Supertěžký sovětský tank dva dny odolával pokusům o zničení. Němci jeho posádce vzdali čest
Brzy ráno 22. června 1941 dostalo 3,2 milionu mužů včetně 17 z celkových jednadvaceti tankových divizí a 13 motorizovaných divizí německého wehrmachtu rozkaz k útoku na Sovětský svaz. Plán pojmenovaný Barbarossa počítal s obsazením území, na kterém žilo více než 100 milionů obyvatel.
Přestože měli němečtí tankoví experti v rámci uzavřených dohod před válkou přístup na sovětské zkušební polygony, čekala vojáky wehrmachtu po prolomení hraniční Stalinovy linie přinejmenším dvě nepříjemná překvapení. Sovětům se totiž podařilo dokonale utajit existenci středního tanku T-34 a zejména těžkých tanků řady KV (Kliment Vorošilov).
Přečtěte si také: Vylodění v Normandii se zúčastnily tanky, které uměly plavat. Podívejte se, jak úžasný vynález fungoval
T-34 vybavené zkoseným pancířem svými parametry odpovídaly německým tankům Panzerkampfwagen IV, byly ale odolnější a lépe vyzbrojené. Sověti jich v červnu 1941 měli kolem 1 000, naštěstí pro Němce ale jejich převahu nedokázali využít.
Těžké sovětské tanky KV-1 a KV-2 se pak staly noční můrou německých tankových velitelů a obsluh protitankových děl. Silně pancéřované stroje odolávaly i střelám ráže 75 mm a jsou zdokumentovány případy, kdy doslova sešrotovaly několik německých tanků tím, že na ně jednoduše najížděly.
Osamocený tank
Drsnou zkušenost s KV-1 popsal v knize Německé tanky na východní frontě německý generál Erhard Raus, který pocházel z Olbramovic u Znojma a studoval ve Znojmě a v Brně. V čele 6. tankové divize vpadl 22. června 1941 do Pobaltí s úkolem probít se až k Leningradu. Po bezproblémovém překonání Stalinovy linie se o den později čelo divize dostalo do těžkého boje se Sověty bránícími litevské město Raseiniai. A hlavní roli přitom měly tanky KV-1.
Na jeden z nich po překročení řeky Dubysa narazila Rausova bojová skupina „R“. Osamocený stroj stál na cestě, kde Němcům zablokoval jedinou zásobovací trasu. Palbou zapálil nejméně 12 nákladních aut, pokusy objet ho nikam nevedly, protože Němci uvízli v blátě nebo padli do rukou Sovětů rozptýlených v okolních lesích.
Nevděčný úkol
Dotěrný tank tak bylo nutné eliminovat. „Proto byl vydán příkaz nové 50mm protitankové baterii, aby se přemístila do účinné vzdálenosti od tanku a zničila ho. Velitel roty a jeho stateční vojáci zářili radostí nad tím, jakého čestného úkolu se jim dostalo,“ vzpomínal generál Raus. Do půl hodiny byla baterie v palebných pozicích, některá děla se dostala až na 600 metrů od tanku. Ten stál bez hnutí na cestě, až si Němci začali myslet, že ho posádka už opustila.
Mýlili se. Baterie stačila vypálit osm granátů, které všechny zasáhly cíl, když tank náhle odpověděl. Přesnou palbou ze svého 76,2mm děla zničil dvě německá děla, další poškodil. Dělostřelci měli mrtvé a raněné a museli se stáhnout do bezpečí, pro poškozená děla se odvážili až v noci.
Těžké dělo bez šance
Úkol mohlo zvládnout jen těžké 88mm dělo s protipancéřovými granáty. Němci obratem jedno odveleli z bojové zóny u Raseiniai, zamaskovali ho větvemi a lesem opatrně přisouvali ke KV-1. Ten měl hlaveň otočenou na stranu, odkud přišla předchozí hrozba, a o blížícím se nebezpečí zřejmě nevěděl. Vše se změnilo, když dělostřelci dostrkali své monstrum na 800 metrů od tanku.
„Posádka protiletadlového děla se za nesmírného duševního vypětí připravovala k palbě, ale v tomtéž okamžiku tank natočil věž na druhou stranu a sám zahájil palbu. Každá střela zasáhla cíl. Těžce poškozené dělo bylo odhozeno do příkopu, kde ho jeho posádka zanechala,“ popsal další pokus o zničení osamoceného tanku Raus. Zdecimovaná obsluha děla zanechala na místě mrtvé a raněné, které nebylo možné kvůli kulometné palbě z tanku vyzvednout.
Základní parametry KV-1
Posádka: 5
Hmotnost: 47,5 t
Pancéřování: 75-100 mm
Hlavní zbraň: 76,2mm kanón
Sekundární zbraně: 3x 7,62 mm kulomet DT
Maximální rychlost: 35 km/h
Vyrobeno kusů: 5219
Nastupují ženisté
Třetí řešení počítalo s tím, že by tank vyhodili do povětří ženisté. V noci z 24. na 25. června tak byli němečtí ženisté jedinými, kdo si tiše liboval v tom, že kvalifikované zbraně nedokázaly tank zničit, protože nyní se jim naskytla příležitost, aby to provedli sami. „Když chtěl velitel 3. roty 57. ženijního praporu vybrat 12 dobrovolníků, kteří měli zvednout ruce, vylétlo do výše všech 120 rukou. Aby nikoho neurazil, byl vybrán každý desátý muž,“ vzpomínal generál Raus.
Muži s trhavinami se po půlnoci začali plížit k tiše stojícímu tanku. Posádka zřejmě spala a nic netušila. Ženisté připevnili nálože k pásům a mohutnému trupu, pak se stáhli a aktivovali roznětku. Ohlušující exploze naznačovala, že úkol byl tentokrát splněn – ovšem jen do chvíle, kdy spustil kulomet tanku a divoce skrápěl blízké okolí. Samotný tank se nehýbal, jeho housenkový pás byl zřejmě zničen, ale v noci a pod palbou nebylo jak to ověřit.
Teprve ráno se zjistilo, že jeden z ženistů se k tanku znovu přiblížil, vylezl na něj a k hlavni připevnil menší nálož, která mu zbyla. Ani tato exploze ale tank nezničila, kanón byl poškozen jen lehce.
Poslední boj
Variantu, že na tank zaútočí střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka a zasypou ho pumami, Němci zavrhli – cenná letadla byla potřeba jinde. Nezbývalo než přikročit k odvážnému útočnému plánu, který předpokládal ztráty mužů i techniky. Jeho provedení připadlo německým tankům, které sice nemohly KV-1 zničit, ale ze tří stran znervózňovaly jeho posádku střelbou. Hlaveň těžkého sovětského tanku se každou chvíli stáčela jiným směrem, aby odpovídala na hrozící nebezpečí, přitom si ale posádka KV-1 zapomněla hlídat týl. A právě odsud přišel tvrdý úder.
Němcům se podařilo zezadu přisunout další 88mm dělo a vystřelit. Tank se ještě pokusil otočit věž dozadu, vzápětí ale schytal další dva granáty. Nevzňal se, ale na německou palbu už nereagoval. Další čtyři protipancéřové granáty měly zkázu dokončit. Hlaveň tankového kanónu trčela do vzduchu a mohutný stroj stál bez hnutí na silnici. To už na něj šplhali němečtí vojáci dychtící zjistit, jak je tank poškozený a co se stalo s posádkou.
Mohlo by vás také zajímat: Černá kronika SSSR: Podnikatel v Rudé armádě. Falešný plukovník se prokradl až do Berlína
Statečná posádka
K jejich údivu pancířem pronikly jen dvě střely, pět dalších granátů na něm zanechalo pouze hluboké rýhy. Nová protitanková děla na sovětském tanku „vyrobila“ pět namodralých skvrn, stopy po palbě vlastních tanků Němci neobjevili vůbec.
Když se ale snažili pomocí bouchání, tahání a tlačení otevřít poklop věže, stalo se něco neočekávaného: hlaveň zničeného KV-1 se znovu pohnula. Němci se rozprchli do stran, ženisté ale duchapřítomně otvory po střelách vhodili dovnitř tanku ruční granáty. „Ozvala se tlumená exploze a poklop se otevřel. Uvnitř ležela těla statečných mužů posádky, kteří předtím jen omdleli. Hluboce pohnuti jejich hrdinstvím pohřbili jsme tyto mrtvé se všemi poctami,“ uzavřel dva dny trvající boj s osamoceným KV-1 německý generál Erhard Raus.
Československé tanky proti KV-1
K nelibosti Němců k podobným incidentům docházelo i později. Patřil k nim i boj KV-1 pod velením poručíka Zinovije Grigorjeviče Kolobanova, který 20. srpna v bažinatém a lesnatém terénu na přístupech k Leningradu zaskočil kolonu německých lehkých tanků tvořených převážně PzKpfw 35(t), což byly jen mírně vylepšené kořistní LT vz. 35 vyráběné v předválečném Československu továrnami v Plzni a Praze. Proti KV-1 neměly tyto tanky s kanonem ráže 37 mm a pancéřováním 12-35 mm žádnou šanci.
Kolobanov takticky vyčkal, až čelní stroj před zatáčkou zpomalí, a pak dal povel k palbě. Jeho střelec Andrej Usov cíl jediným výstřelem zničil a stejným způsobem zlikvidoval i poslední tank kolony. Pak už jen odstřeloval jeden tank za druhým. Na konci půlhodinového střetnutí zůstalo na silnici 21 zničených německých obrněnců. KV-1 schytal 156 zásahů, žádný z nich ale jeho pancíř neprorazil.
Zdroj: Peter G. Tsouras: Německé tanky na východní frontě, Brno 2003, Tank Historia, The National Interest
Video, které jste mohli minout: Porsche vyráběl pro Hitlera tanky i slavná auta. Nacistický konstruktér pocházel z Čech, past sklapla ve Francii