Mám ráda pavouky, myši a cvrčky. Exkluzivní rozhovor s Kaskadérkami o Asia Expressu

Můžete se, prosím, představit?

Hanka: Já jsem Hanka Dvorská, jsem maminka Míši Dvorské a mám ji ráda.

Míša: A já jsem Míša Dvorská, jsem dcera Hanky Dvorské a mám ji taky ráda.

Hanka: Pracovaly jsme obě u filmu. Já jsem pracovala jako kaskadérka a Míša teď pracuje u filmu jako kaskadérka za mne.

Míša: A ještě fitness děláme obě!

Hanka: Přesně. Já teď pracuji jako instruktorka ve fitness – dělám různé lekce, jógu, pilates, spinning, běhám kardio. A mám svoji firmu Boot Camp, kam ráno chodí lidé cvičit – a já jsem ráda, že chodí a že se hýbou.

Míša: No, já se taky pořád hýbu. Cvičím s lidmi a dělám v podstatě to stejné, co máma, akorát 150 km odsud.

Myslíte si, že jako dvojici vám to v soutěži bude fungovat?

Hanka: Uvidíme. My jsme s Míšou byly spolu naposledy asi měsíc, když jí byly dva roky. Takhle dlouho jsme spolu ještě nebyly.

Míša: Uvidíme. Bude to sranda určitě, protože nejsme úplně zvyklé být spolu pořád. Ale vždycky, když jsme spolu, tak je to velmi intenzivní a velmi vtipné, takže určitě to bude zase nějaká legrace.

Cestování a dobrodružství

Největší záhada Laosu: V obřích kamenných nádobách se našly kusy lidských těl

Přemýšlely jste nad tím, jak se můžete doplňovat?

Hanka: Nepřemýšlely. Přemýšlela jsi nad tím ty?

Míša: No, doplňovat... Já toho víc sežeru!

Hanka: Takže ona sežere víc. Já jsem se jí bála, už když jsem ji kojila – to mě už začala žrát!

Míša: Jak se můžeme doplňovat... No, to uvidíme.

Hanka: Tak já jsem zkušená a moudrá, protože jsem stará. A Míša je taková rychlá a myslím, že je o něco lepší v orientaci než já. Protože já možná najdu, kde je sever, když mám buzolu – možná…

Proč jste se přihlásily?

Míša: Protože máma...

Hanka: Já jsem jí řekla, ať jde se mnou. Já jsem se přihlásila, protože chci ještě na sklonku svého života zažít nějaké adventure!

Míša: Protože mi máma řekla, že na tohle v životě nezapomenu. Tak věřím, že na to v životě nezapomenu.

Hanka: A já na to zapomenu, protože si nic nepamatuju.

Míša: Já jí to připomenu!

Seriály

Já jsem v mládí moc necestovala. Exkluzivní rozhovor s Nicol a Tuňákem o Asia Expressu

Cestujete rády?

Míša: Já strašně ráda! Já bych celý život procestovala, kdyby to šlo.

Hanka: Já cestuju ráda, ale musím mít svůj polštář. Nevím, jestli si ho budu moct vzít, ale jo, jasně, cestuju ráda – ale někam do teplých krajin.

A kde se vám zatím nejvíc líbilo?

Míša: Mně se líbilo nejvíc v Kambodži. A taky ve Španělsku, na Sardinii, na Korsice – všude se mi líbilo.

Hanka: Líbilo se mi taky všude, ale nejvíce se mi líbí na Kokořínsku, u nás na chalupě. Protože Česko je nejkrásnější a já tam cestuju každý pátek a jsem tam úplně šťastná. Celý svět je krásný, ale Čechy jsou nejkrásnější. Opravdu!

Vidím, jak se vám rozzářily oči, když jste o tom mluvila. Zajímá mě, jaké další věci vám dělají v životě radost? Jak rády trávíte čas, když pomineme práci?

Hanka: Tak já mám ráda Emila – to je můj partner – protože s ním se dá dělat strašně spousta věcí. Skáčeme z letadla, skáčeme ze skal – base jumping – jezdíme na jednokolkách a prostě sportujeme. Můj život se skládá z pohybu, protože pohyb je život a já nechci zarůst do gauče. Mám ráda všechno, kde je parta lidí, kde se můžu hýbat, kde je sranda a kde je volno. To mám ráda!

Míša: No, já mám ráda taky být se svojí rodinou. Radost mi dělá být se svými dvěma dětmi, s manželem, s rodinou a vůbec s kamarády – prostě mít kolem sebe lidi a dělat něco, co nás baví, a prožívat nové zážitky.

Zajímavosti

Lidé se bojí, že se jim narodí dcera. Asie po 60 letech vstoupila do roku Ohnivého koně a Čínu obchází strach

A naopak – z čeho máte v životě strach?

Hanka: Strach? No, to je takové... Z blbých lidí mám strach, ale strach... Já jsem asi tak nastavená, že moc strach nemám. Mám ráda pavouky, myši, všechny cvrčky mám ráda. Mám ráda i nějaké extrémní věci, výšek se nebojím, hloubek se taky nebojím. Já vůbec nevím, z čeho bych měla strach. Už jsem takovou otázku dostala několikrát, a fakt nevím. Mám strach o děti – to jsem měla vždycky strach, když se nevrátily včas.

Míša: Já mám zase strach o mámu. Už toho má docela dost za sebou.

Hanka: Já mám strach, že se něco přihodí dětem, protože dělají pořád samé blbosti. Ale jinak v životě strach z ničeho nemám – život je krásný!

Míša: Já nevím taky... Občas mám strach, vlastně – necítím se dobře, když mám dělat cokoli s elektřinou. To mám strach. Protože když jsem byla malá, tak jsem strčila prsty do zásuvky s nějakým hřebíkem nebo něco takového. Od té doby jako fakt mám strach třeba vyměnit žárovku. Já to vyměním, ale vezmu si gumové boty!

Připravujete se nějak na tu show, na soutěž?

Hanka: Já zatím vůbec, protože mám hrozně práce, a ještě to hrnu před sebou. Musím dělat své lekce, pořádám různé závody, do toho mám hodiny ve fitku a musím se na ty hodiny připravit. Takže teď dělám tyto svoje věci, které pak poběží beze mne. Vůbec nemám čas myslet ještě k tomu všemu na soutěž!

Míša: Já jsem taky musela zařídit spíš ten čas, který tady potenciálně nebudu. Takže to stejné.