Mýty o bitvě u Hastingsu: Krále nezabil šíp střelený do oka a Angličané nešli pěšky 322 km

Dne 14. října 1066 se odehrála bitva u Hastingsu, která otočila kormidlem v dějinách země. Angličané s čerstvě korunovaným králem Haroldem podlehli normanskému vojsku pod vedením Viléma I. Dobyvatele, který dlouhé roky usiloval o vládu nad Anglií, a tímto se mu konečně podařilo získat to, na co měl podle svého mínění právo. „Rok 1066 je zlomovým bodem v anglických dějinách, kdy byl jeden politický režim poražen a velmi brzy nahrazen jiným, což mělo obrovské důsledky pro kulturní a institucionální identitu království. Události roku 1066 jsou proto klíčové pro pochopení všeho, co následovalo poté,“ říká Rory Naismith, profesor raně středověkých anglických dějin z Cambridgeské univerzity.

Nejslavnější bitvy

Napínavá bitva u Hastingsu: Vilém Dobyvatel se musel probít hradbou štítů, v níž mrtví zůstávali stát

322 km pěšky?

Traduje se, že drtivou porážku Angličanů předznamenal dlouhý, vyčerpávající pochod, který absolvovali před krvavým střetnutím. Nejprve 26. září těžce vydřeli vítězství v bitvě u Stamford Bridge proti vikingskému králi Haraldu Hardradovi, který si také dělal zálusk na anglickou korunu, a když se pak dozvěděli o vylodění Normanů, ihned se vydali po pevnině zhruba 322 kilometrů směrem na jih. K Hastingsu dorazili tak vysílení, že se nevydrželi dlouho bránit, a Vilém měl cestu k anglickému trůnu snadnou. Podle některých názorů byl rychlý pochod odvážným a hrdinským rozhodnutím velkého vojevůdce, podle jiných to byl od Harolda zbrklý manévr a fatální chyba. Historikům se to každopádně celé moc nezdálo. Urazit pěšky tak dlouhou cestu? Nepravděpodobné.

Domů, do Londýna

Nová analýza rukopisů ukázala, že všechno mohlo být jinak. Profesor středověkých dějin a literatury na Východoanglické univerzitě Tom Licence tvrdí, že takový pěší přesun, o jakém psal třeba i John Milton, vůbec neproběhl. V latinských a staroanglických textech se píše jen o tom, že Harold spěchal a přesouval armádu, ale konkrétně o pochodu ani zmínka. Podle profesora Licence totiž vojáci cestovali lodí.

Přečtěte si také: Kteří Vikingové byli nejdrsnější? Mezi dvěma klíčovými zeměmi se našly obrovské rozdíly

Příběh dramatického pochodu vychází z viktoriánské interpretace a nepochopení odkazu na Haroldovu flotilu, která byla poslaná domů, jak o klíčových událostech píše Anglosaská kronika. Výraz „poslat domů“ dříve historikové chápali tak, že flotila se rozpustila a lodě se vrátily do svých domovských přístavů. Když ovšem Licence kroniku pořádně prostudoval, zjistil, že slovem domů se myslí Londýn, sídlo krále Harolda. Podle jeho úsudku se tedy Harold s vojskem plavil nejprve na sever, kde odrazil invazi Vikingů, a pak se po vodě vrátil do Londýna. Dokonce měl možná navíc ukořistěná vikingská plavidla. „Místo toho, aby vyčerpával své muže pochodem, na který se samozřejmě svalovala vina za anglickou porážku, měl příležitost je nechat odpočívat,“ vysvětluje Licence.

Historie

Výbušný pohřeb slavného vojevůdce: Tělo Viléma Dobyvatele explodovalo, mohli za to mniši

Harold s vojáky pak vyrážel po souši z Londýna, což je k místu bitvy, Senlackému vrchu u Hastingsu, nějakých 80 km. Zároveň nechal poslat k cíli lodě, jenže ty dorazily příliš pozdě na to, aby mohly výsledek zvrátit.

Tento scénář připadá správný i profesoru Naismithovi. „Angličané měli velkou námořní flotilu a existuje spousta důkazů o tom, že se lodě v té době plavily podél pobřeží sem a tam. Větší zapojení těchto lodí v událostech roku 1066 dává velký smysl a ukazuje Haroldovu schopnost využívat zdroje, které měl k dispozici,“ podotýká a v nové interpretaci vidí důkaz, že Harold byl schopný velitel a nenutil bezohledně vojáky trpět. A pak už to bylo kdo s koho. „Mohl to být ten den Vilém. Mohl to být Harold,“ říká Licence.

Místo šípu meče

Historikové také vyvrátili mýtus, který se váže k Haroldově smrti. Slavná tapisérie z Bayeux zobrazuje bitvu z normanské perspektivy a ukazuje Harolda střeleného šípem do oka. Nejstarší historické zdroje ovšem popisují situaci zcela jinak. Harolda podle nich zaživa rozsekali čtyři normanští rytíři.

Mohlo by vás také zajímat: Dvě velikánky, které určily vývoj Británie. Vyrovnala se Alžběta II. královně Viktorii?

Pokud byste chtěli vzácnou tapisérii vidět na vlastní oči, naplánujte si mezi letošním zářím a červencem 2027 cestu do Londýna. Unikátní tkaný dokument o dramatické části anglických dějin bude poprvé v historii vystavovat Britské muzeum.

Zdroj: CNN, The Conversation

Video, které jste mohli minout: Jak skutečně proběhla bitva u Thermopyl? Boj 300 Sparťanů byl ještě odvážnější než ve slavném filmu