Na Zemi se už vystřídalo 117 miliard lidí. Šokující výpočet stojí na těžko uvěřitelné porodnosti
Možná jste už někdy při prohlížení sociálních sítí narazili na fascinující prohlášení, že počet lidí, kteří jsou dnes naživu, je vyšší než celkový počet zemřelých za celou historii lidstva. Asi není těžké tomu uvěřit; stačí se podívat na uplynulá dvě století. Z 1,6 miliardy obyvatel v roce 1900 jsme se vyšplhali na současných více než 8,3 miliardy. Jenže lidstvo je na planetě už nějaký ten pátek.
Zatímco od roku 1800 jsou údaje o populaci díky matrikám, daním a oficiálním sčítáním lidu poměrně přesné, zjistit, jak to bylo s počty lidí předtím, je spíš detektivní práce. Čím hlouběji do minulosti se vědci dívají, tím méně mají spolehlivých dat. První moderní lidé opustili Afriku zhruba před 60 000 lety a samotný počátek Homo sapiens se datuje mnohem dál. Po většinu této doby lidé samozřejmě místo vedení statistik řešili spíš, jak neumřít hlady nebo nenechat se sežrat divokou zvěří. Jak se počet lidí na Zemi vyvíjel, můžete vidět tady:
Čtěte také: Uživí nás Země? Při současném drancovacím tempu budou lidé potřebovat dvě planety
Aby odborníci z organizace Population Reference Bureau (PRB) celkové číslo dokázali vypočítat, museli zkombinovat archeologické odhady s evoluční matematikou. A jednoznačným klíčem k finálnímu výpočtu se stala brutalita tehdejšího života.
Doba železná: Průměrný věk dožití 10 let
Existuje rozšířená představa, že lidé v minulosti žili sice skromně, ale celkem dlouho. To je ale velký omyl. Data naopak jednoznačně ukazují, že dožít se dospělosti, natož stáří, bylo skutečné privilegium. Například v době železné (od roku 800 př. n. l. do roku 100 n. l.) se na území dnešní Francie průměrná délka života pohybovala mezi 10 až 12 lety.
Aby lidstvo za takových podmínek úplně nevyhynulo, musela tehdejší porodnost dosahovat zhruba 80 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Pro srovnání: dnešní nejvyšší porodnost na světě je v některých zemích subsaharské Afriky a pohybuje se mezi 35 až 45 narozenými dětmi na 1 000 obyvatel. V minulosti musely ženy rodit de facto neustále, aby obrovskou úmrtnost dětí kompenzovaly.
Když výzkumníci Toshiko Kaneda a Carl Haub zkombinovali historické odhady populace s předpokládanou porodností v různých obdobích lidských dějin, došli konečně k číslu, po kterém pátrali. Od roku 190 000 před naším letopočtem se narodilo okolo 117 miliard lidí.
Současných 8,3 miliardy žijících obyvatel tak představuje pouhých 7 % z celkového počtu lidí, kteří kdy chodili po této planetě. Počet mrtvých tím pádem mnohonásobně převyšuje počet živých i přesto, že nás je dnes nejvíc v historii. Vědci navíc upozorňují, že pokud jejich model někde chybuje, pak v tom, že počet narození podhodnocuje. Nepočítali totiž s obrovskými výkyvy populací vlivem epidemií a válek v pravěku.
Zdroj: BBC, PRB, Scientific American
Video, které jste mohli minout: Tajná dohoda policie se zlodějem lebky sv. Zdislavy: Na raritní podmínky přistoupila i církev