Ztracená civilizace Tiwanaku stavěla pyramidy a chrámy, pak záhadně zmizela
„Tiwanaku je největší říše původních obyvatel Ameriky, o které mnoho Američanů nikdy neslyšelo,“ říká Paul Goldstein, archeolog z katedry antropologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Bývala jednou z nejsilnějších mocností předkolumbovské éry. Zhruba před tisíci lety ale za záhadných okolností zmizela.
Její centrum leželo u jezera Titicaca, kde se nachází hlavní archeologická lokalita, včetně tzv. „amerického Stonehenge“. Kamenné megality o hmotnosti až 20 tun byly uskupeny do důmyslných staveb, například Sluneční a Měsíční brány, z čehož vědci usuzují, že lidé z Tiwanaku měli pokročilou schopnost zpracování kamene a znali deskriptivní geometrii. Místo nejspíš sloužilo jako astronomická observatoř i náboženské centrum. Našly se tu zbytky zvířecích, ale i lidských obětí.
Přečtěte si také: Mayové sekali hlavy i rozervávali hrudníky. Podívejte se, co provedli obětem po krvavém rituálu
V létě 2025 vyšly v časopise Antiquity závěry výzkumu mezinárodního týmu, který v Andách na území dnešní Bolívie objevil chrámový komplex Palaspata, náležející do doby Tiwanaku. Ruiny leží asi 200 kilometrů od místa u jezera, které dle dávných legend mělo být středem světa. Proč stavěli chrám tak daleko?
Pyramidy, chrámy i monolity
Lidé Tiwanaku žili v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Nezanechali žádné písemné prameny, proto archeologové vítají každý objev, který jim pomůže civilizaci více porozumět.
„Jejich společnost se zhroutila někdy kolem roku 1000 n. l. a v době, kdy Andy v 15. století dobyli Inkové, už tu zbyly jen ruiny,“ uvedl hlavní autor studie, docent antropologie z Pensylvánské státní univerzity José Capriles. „V období svého vrcholu se civilizace mohla pyšnit vysoce organizovanou společenskou strukturou. Zůstaly po ní architektonické památky, jako jsou pyramidy, terasovité chrámy a monolity, z nichž je většina rozmístěna poblíž jezera Titicaca. Přestože víme, že vliv Tiwanaku dosahoval mnohem dále, vědci diskutují o tom, jak velkou měla Tiwanaku reálnou kontrolu nad vzdálenými lokalitami.“
Neválčili, přesto vládli
Z dosavadních nálezů nevyplývá, že by lidé Tiwanaku vedli války a uplatňovali ve větší míře vojenský vliv. Jejich moc spočívala v náboženství a obchodu. Už v roce 2013 vědci objevili různé zlaté náboženské předměty a také artefakty z lastur druhu Spondylus. Ty ovšem nepocházejí z jezera Titicaca, jejich domovem je Tichý oceán, k němuž je to téměř 2000 kilometrů daleko. Obyvatelé Tiwanaku tedy museli být čilými obchodníky. To, že tak cenné lastury použili coby obětní předměty při rituálech, zase ukazuje, jak silnou roli hrálo náboženství. Podle Caprilese mělo zásadní vliv na formování společnosti, která byla díky společné víře sjednocená, přestože nebyla soustředěna na jednom místě.
Kukuřičné pivo
Nevýrazná kopcovitá oblast, v níž se nově objevený chrámový komplex nacházel, ležela na spojnici obchodních tras, které propojovaly tři důležité oblasti: náhorní plošinu u jezera Titicaca, náhorní plošinu Altiplano a zemědělsky bohaté údolí Cochabamba.
Tým se zaměřil na dosud nezmapovanou oblast a zkombinoval několik satelitních snímků. Využil metodu fotogrammetrie, která na základě snímků rekonstruuje tvary v krajině a určuje jejich rozměry a polohu. Na záběrech z bezpilotního letounu pomocí 3D modelace objevili kamenné řady, které byly součástí starověkého chrámu o rozměrech 126 × 147 metrů. Uspořádání chrámu se zapuštěným nádvořím odpovídalo tomu, co už o dávné civilizaci bylo známo – totiž že praktikovala rituály vázané k rovnodennosti.
Na zemi archeologové nalezli fragmenty poháru keru, který se při oslavách používal k pití tradičního kukuřičného piva čicha. Kukuřice v těchto nadmořských výškách nerostla, pěstovala se v údolí Cochabamba. To podporuje teorii o obchodních cestách a dokládá význam chrámu jako obchodního centra. Měl zjevně i náboženskou funkci. „Většina ekonomických a politických transakcí musela být zprostředkována božstvem. Byl to společný jazyk, který usnadňoval dohody mezi různými lidmi,“ vysvětloval Capriles.
Nové objevy dávají nahlédnout do běžného fungování společnosti a přinášejí důkazy o uplatňování politického a ekonomického vlivu, stále ale nedávají odpovědi na otázku, jak a proč civilizace Tiwanaku zanikla. „Pořád toho máme tolik k objevování, o čem zatím nic nevíme a co by se mohlo ukrývat přímo před našima očima,“ uzavírá Capriles.
Zdroj: National Geographic, Popular Mechanics
Video, které jste mohli minout: Jak vypadal záhadný Chan Chan? Prohlédněte si kdysi největší město Jižní Ameriky se všemi jeho vymoženostmi.
Alena Gurin Stará
redaktorka FTV Prima, COOL & ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
