Existovala před lidmi jiná vyspělá civilizace? Vědci vědí, jak zjistit odpověď

Všechno to začalo, když se profesor astrofyziky Adam Frank potkal s Gavinem A. Schmidtem, klimatologem a ředitelem NASA GISS. Začali spolu mluvit o potenciálních vyspělých mimozemských civilizacích a Frank se ptal, zda by se každá civilizace, která dosáhne průmyslového věku, musela potýkat se změnami klimatu. Schmidt ale během jejich rozhovoru přišel s otázkou, která je oba zanechala v hlubokém, zamyšleném tichu: „Jak vlastně víme, že jsme jediná vyspělá civilizace, co kdy obývala Zemi?“

Po lidstvu by na planetě za 20 milionů let nezůstalo nic

Na první pohled se to zdá přitažené za vlasy. Homo sapiens na pozemskou scénu vstoupil až před nějakými 300 tisíci lety a o průmyslové civilizaci se až do posledních zhruba 300 let skutečně nedalo hovořit. Za poslední století jsme toho ale stihli poměrně hodně. Tak moc, že jsme se postarali o to, aby po nás zbyly na Zemi stopy ještě po 20 milionech let: Plasty, kterých vyrábíme zhruba 300 milionů tun ročně (což je zhruba ekvivalent váhy celého lidstva), stopy vysokých hladin skleníkových plynů v atmosféře… a kdybychom se vyhladili jadernou válkou, radioaktivní částice v půdě budou přetrvávat.

Jenže Země je stará. Tak stará, že to lidský mozek většinou ani není schopný pořádně zpracovat. A pokud existovala nějaká civilizace, o které nemáme ani ponětí, mohlo to být klidně před stovkami milionů let. Jaké důkazy by po ní zbyly potom?

Všechno, co vytvořila, by se už dávno proměnilo v prach. Fosilie by z té doby téměř neexistovaly a jediné důkazy by byly právě otisky, které po sobě v kamenech a skalách zanechaly chemikálie. „Museli byste se podívat na veškeré vrstvy kamene,“ vysvětlil Frank, „a sledovat různé trendy jako změny v izotopech uhlíku nebo kyslíku, což jsou stopy po oxidu uhličitém.“ A to samozřejmě za předpokladu, že by i ona záhadná předchozí civilizace ovlivnila rozvojem průmyslu planetární klima, jako my. Protože čím udržitelnější civilizace, tím méně stop po ní zůstává.

Pomohou technologie, které jsme ještě nevynalezli?

Stopy po prudkém výkyvu pozemského klimatu vědci objevili už dávno. Pocházejí z doby okolo 56 milionů let před Homo sapiens. Teploty vyletěly o 15 stupňů nad průměr a planeta tehdy přišla o veškerý led. Tomuto období se říká paleocenní-eocenní teplotní maximum.  Není úplně jasné, co tuto prudkou změnu způsobilo, známe jen její dopady, což bylo velké vymírání druhů. Vědci ale během zkoumání stop izotopů kyslíku a uhlíku v horninách zjistili, že se tato velká klimatická změna udála v období několika stovek tisíc let, takže se její průběh ani trochu neblíží děsivé rychlosti, se kterou postupuje ta lidmi způsobená. Zároveň ale podle vědců stejně nemáme možnost takto rychlou klimatickou změnu vůbec zjistit, protože nemáme technologie, které by zvládly zkoumat prastaré planetární klima podrobněji než s přesností v desítkách či stovkách tisíc let.

Silurianská hypotéza tak zůstává neověřená a i její autoři mají za to, že se nejspíš nepotvrdí, protože žádná průmyslově vyspělá civilizace před lidstvem neexistovala. Faktem ale zůstává, že k tomu, abychom to věděli skutečně s jistotou, bychom potřebovali technologie, které jsme ještě nevynalezli.

Zdroj: Cornell University