Zvyknout si na změnu času trvá nejméně den. Zrušení odsuzované praxe je v nedohlednu

S posunem času by kromě návštěvníků nočních barů měli počítat hlavně lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž budou ve stanicích hodinu čekat na odjezd podle středoevropského času. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců – přesně do 29. března 2026, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Přečtěte si také: Zimní čas je lepší pro přirozené střídání světla a tmy

Zajímavosti

Kolik hodin před usnutím byste neměli pít kávu? Doporučený časový interval vás zřejmě nepotěší

V hlavní roli světlo

Konec letního času představuje podle dopravního experta Romana Budského výzvu pro bezpečnost na silnicích, protože se bude stmívat o hodinu dříve. „Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží 'letního tempa', si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost a přizpůsobení rychlosti,“ upozornil dopravní expert na jedno z rizik změny času.

Dalším hojně diskutovaným je pak vliv změny času na zdraví a psychiku lidí. Letní čas se u nás podobně jako v Evropě poprvé dočasně použil za první světové války, znovu pak v letech 1940 až 1949. Nově je v platnosti od roku 1979, takže s posouváním hodin dopředu a zase zpět vyrostlo už několik generací. Přesto stále chybí vypovídající odborné studie, jež by jednoznačnou „nezdravost“ střídání času potvrdily nebo vyvrátily.

Vesmír

Hibernace už není sci-fi. Umělý spánek brzy využijeme nejen ve vesmíru

Francie chce letní čas

Podle biologů nicméně naše biologické hodiny nastavované světlem reagují na změnu různě. Uvádí se, že u zdravých lidí trvá přenastavení vnitřních hodin jeden den. Platí to ale jen o hodinách, které máme v mozku. U „hodin“, jež máme v těle, trvá přenastavení i několik dnů.

Debata o zrušení letního času se v Evropské unii vede už mnoho let. Celkem 84 procent z 6,4 milionu Evropanů, kteří se v roce 2018 zúčastnili veřejné konzultace Evropské komise k této otázce, uvedlo, že by měl skončit letní čas. Ten však na straně druhé podporuje jedna z těžkých vah evropské politiky – Francie, jak dříve informoval server France 24.

Zajímavosti

Vypínáte budík a spíte do dalšího zazvonění pár minut navíc? Populární styl vstávání vám neprospívá

Jak jsou na tom Češi?

Jednota přitom nepanuje ani mezi českými občany. Z posledního průzkumu agentury STEM/MARK na téma střídání času vyplynulo, že si 67 procent dotázaných přeje jeho konec. Jenže stejně jako na evropské úrovni se ani Češi nedokážou shodnout, který z časů by jim vyhovoval více. Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 procent dotázaných. U 31 procent respondentů se naopak větší přízni těší čas zimní.

Mohlo by vás také zajímat: Přichází nenáviděné střídání času: Ovlivní dopravu, tělo i psychiku. Blíží se jeho konec?

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedokáží shodnout na tom, který bude platit trvale. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Zdroj: ČTK, University of Kent