Slavná hudba od Beethovena léčí rakovinu? Vysvětlujeme pravdu za virální senzací a překrouceným výzkumem

Internetem už přes deset let koluje zprávička, že Symfonie č. 5 c moll od Ludwiga van Beethovena zabíjí rakovinné buňky. Základ je pravdivý, ve skutečnosti je to ale trošičku jinak. Určitě není pravda, že se stačí ponořit do klasické hudby a fatální nemoc za dramatických tónů poklidně vyklidí pole.

Lajkovaný virál

V jednom z příspěvků, který na Facebooku lajkovalo bezmála 150 tisíc lidí a 46 tisíc ho sdílelo, se píše: „Hudba dokáže víc než jen dotknout se našich duší – mohla by pomoct v boji s rakovinou. Vědci zjistili, že Beethovenova Symfonie č. 5 v laboratorních testech zničila 20 % rakovinných buněk, zatímco zdravé buňky nechala nedotčené. Další dílo, Ligetiho Atmosphères vykazovalo podobné účinky a naznačuje, že určité skladby by mohly mít léčivou sílu, kterou věda teprve začíná zkoumat. Doktorka Márcia Alves Marques Capella a její tým v Riu de Janeiru rozšiřují svůj výzkum a testují rytmy jako samba nebo funk, aby našli přírodě vlastní soundtrack k léčení.“

Doktorka Márcia Alves Marques Capella existuje. Působí na univerzitě v Riu de Janeiru a v roce 2010 opravdu vedla výzkum zabývající se Beethovenem a rakovinou. Virální posty nicméně považuje za překroucené a přehnané.

Věda a technika

Mají tetovaní lidé vyšší šanci, že dostanou rakovinu? Nepříjemnou otázku zodpověděl desítky let trvající výzkum

Jak to bylo

Jednu z prvních zmínek o její práci přinesl v roce 2011 brazilský deník O Globo. V článku stojí, že rakovinné buňky v rámci zmíněného výzkumu vědci vypěstovali v Petriho miskách v laboratoři, nešlo tedy o buňky lidí nebo laboratorních zvířat. Nikde se neuvádí působení na zdravé buňky. Atraktivní zpráva každopádně začala putovat světem.

Márcia Capella publikovala závěry svého bádání až v letech 2013 a 2016. Vědci v sérii experimentů vystavili vzorky buněčné linie rakoviny prsu první větě tří skladeb: Mozartově Sonátě pro dva klavíry D dur, Beethovenově Symfonii č. 5 c moll a Atmosphères od maďarsko-rakouského skladatele Györgyho Ligetiho. Ta třetí, která vznikla ve 20. století, je poměrně nekonvenční, protože záměrně nepracuje s melodií.

Přečtěte si také: Na které rakoviny se v Česku umírá nejvíc? Čísla vás nejspíš vyženou na preventivní prohlídku

Další vzorky buněk si místo hudby užívaly ticho, jedna skupina k tomu navíc měla zapnuté reproduktory, z nichž ovšem nešel žádný zvuk. Po sériích experimentů vědci dospěli k závěru, že první dvě skladby narušily buněčné cykly, buňky se zmenšovaly a objevily se markery rozpadu DNA, „což naznačuje nárůst buněčné smrti“. U kontrolní skupiny ani u té, která „poslouchala“ Mozarta, takový výsledek nenastal. Po dalších testech výzkumníci usoudili, že zvuk může způsobovat vibrace, které pak vedou v konkrétních buněčných liniích k jejich smrti.

Zajímavosti

Nejbohatší Američané umírají dříve než chudí Evropané. Výzkum odhalil, proč tomu tak je

Fact-checking

Server Snopes, který ověřuje fámy a senzace, si s brazilskou badatelkou vyměnil několik e-mailů. Vychází z nich, že její studie neobsahuje tvrzení o tom, že hudba zabíjí 20 % buněk. „Použité metody nám nedovolily kvantifikovat buněčnou smrt,“ vysvětlila vědkyně a vysloveně uvedla, že její laboratorní experimenty „nemohou být vztaženy na lidské bytosti“. Že to rakovinné buňky vzdaly v Petriho miskách, tedy neznamená, že hudba opravdu léčí rakovinu. Bohužel. Autorka také zmínila, že neplánovala zkoumat účinky samby a funku. Výzkum působení hudby na buňky následně ukončila, protože bylo těžké pro něj sehnat finance.

Závěr tedy zní, že věda je mocná, ale ne všemocná. A že ne všechno, co si přečteme na internetu, je pravda. Ale tohle pravda je. Vážně.

Zdroj: The Journal, Snopes

Video, které jste mohli minout: Jakub přišel o varle a málem i o život. Teď hledá lásku v gay epizodě Naked Attraction