Duben byl pro Adolfa Hitlera osudovým měsícem. Na jeho konci stihnul svatbu i dvojnásobnou sebevraždu
V dubnu (konkrétně 20. dubna 1889) se budoucí německý diktátor Adolf Hitler narodil a o 56 let později (30. dubna 1945) v Berlíně vlastní rukou zemřel. Ironií osudu tak právě čtvrtý měsíc v roce stál u zrodu i zániku jednoho z nejzrůdnějších režimů 20. století.
Adolf Hitler, který se v roce 1933 stal říšským kancléřem, prožíval o sedm let později v dubnu 1940 vítěznou euforii. Právě obsadil Dánsko a Norsko, odkud se musely potupně stáhnout britské expediční síly a jeho hlavu plně zaměstnával chystaný útok na Belgii, Nizozemsko a Francii. Ten v souladu s plánem Fall Gelb začal 10. května a po pouhých šesti týdnech skončil drtivým vítězstvím.
Přečtěte si také: Když na Brno padaly bomby: „Náhradní“ nálet byl brutální, 40 dětí zabila vařící voda
O rok později už byl Hitler pánem většiny Evropy a jeho oblíbený generál Erwin Rommel, zvaný Liška pouště, hnal s vlastními minimálními ztrátami Brity severní Afrikou a 4. dubna 1941 dobyl libyjský přístav Benghází. Mezitím Němci 6. dubna bez varování zaútočili na Jugoslávii a Řecko, odkud se 30. dubna po ústupu od Thermopyl podařilo Britům evakuovat přes 50 000 mužů.
Plán Barbarossa
Hitler triumfoval, Balkán ale nebyl jeho prioritou. Ve skutečnosti ho tamní úspěchy jen zdržovaly od provedení grandiózního plánu Barbarossa, tedy útoku na Sovětský svaz. Dubnové tažení na Balkán přípravy útoku zdrželo, takže k němu namísto v květnu došlo až 22. června 1941.
Toto zpoždění se později ukázalo být jednou z hlavních počátečních chyb celého východního tažení. V něm nakonec německá armáda přišla odhadem o 4,3 milionu mužů, což tvořilo 75-80 procent všech německých vojenských ztrát za druhé světové války. O necelé čtyři roky později v dubnu 1945 Rudá armáda obklíčila Berlín a chystala se zasadit Hitlerově tisícileté říši poslední smrtící úder.
Bunkr poslední záchrany
V dějinách neexistuje moc dalších příkladů takového zvratu. Když v dubnu 1941 Hitler připravoval plán Barbarossa, byl přesvědčen, že Sovětský svaz porazí ještě do příchodu zimy. V listopadu 1941 skutečně jeho armády stály na předměstí Moskvy, teď v dubnu 1945 ale Hitler už několik týdnů žil v podstatě jen v bunkru na zahradě říšského kancléřství.
V dubnu 1945 Hitler nejen ztratil kontrolu nad probíhajícími událostmi, ale měl i velké problémy zjistit, co se vlastně děje. „Vzniklou situaci patrně vůbec nechápal, protože koncem března prohlásil, že zesílený pohyb sovětských jednotek na přístupech k Berlínu je pouze válečnou lstí a že hlavní ruský útok proběhne na jihu a bude směřovat do Československa,“ komentoval Hitlerovy postoje britský historik Allan Bullock v paralelních životopisech Hitlera a Stalina.
Horoskop nelže
Souvisí s tím i až dětinská radost, jakou v bunkru 12. dubna vyvolala zpráva o tom, že americký prezident Franklin D. Roosevelt zemřel. Ministr propagandy Joseph Goebbels ihned nechal poslat pro Hitlerův horoskop, o kterém prohlásil, že co se týká války, byl úžasně správný, protože v Německu v druhé polovině dubna předpovídal velký úspěch a v srpnu uzavření míru.
Rooseveltova smrt ale k úlevě nevedla. V den Hitlerových 56. narozenin, tedy 20. dubna 1945, se vojáci maršálů Rudé armády Ivana Stěpanoviče Koněva a Georgije Konstantinoviče Žukova začali probojovávat ulicemi Berlína a probíjeli se ke středu města. Američané pak 25. dubna dosáhli v Torgau Labe a symbolicky se spojili s Rudou armádou.
Kde je Steiner?
Poslední Hitlerovy narozeniny byly také poslední příležitostí, kdy se vůdce třetí říše objevil na veřejnosti. Tu tvořil oddíl Hitlerjugend, jehož příslušníky viditelně paralyzovaný Hitler vyznamenával poblíž vchodu do svého bunkru.
Už 22. dubna odpoledne utrpěl Hitler nervový kolaps, když mu bylo oznámeno, že narychlo zformovaná armádní skupina Hitlerova oblíbence Felixe Steinera neměla dostatek sil k útoku pro pomoc Berlínu, který jí nařídil. Klíčovou a mnohokrát parodovanou scénu z filmu Pád Třetí říše z roku 2004, v níž se Adolf Hitler o Steinerově selhání dozvěděl, si můžete připomenout tady:
Svatba a sebevražda
Následující dny už byly jen agonií. Když se 28. dubna 1945 Hitler dozvěděl, že jeho spojenec italský diktátor Benito Mussolini a jeho milenka Clara Petacci byli popraveni a jejich těla visela za paty dolů na železné konstrukci před benzinovou pumpou na milánském Piazzale Loreto, rozhodl se definitivně spáchat sebevraždu.
Krátce po půlnoci 29. dubna se Hitler v bunkru oženil s Evou Braunovou a na několik hodin ji tak učinil paní Hitlerovou. Tou dobou z Berlína se štěstím odlétala poslední německá letadla, jejichž piloti mohli podat zprávu o zániku Německa. Následující den 30. dubna se Hitler i Braunová kolem 14:30 otrávili kyanidem, přičemž si poražený diktátor pojistil smrt výstřelem z pistole.
Aby znemožnil jakoukoliv identifikaci, nařídil svému řidiči, SS adjutantovi a komorníkovi, aby vynesli jeho tělo a tělo jeho manželky nahoru na zahradu, položili je do díry po dělostřeleckém granátu, polili 200 litry benzínu a zapálili. Když vyšlehly plameny, malá skupinka truchlících se v krytém vchodě postavila do pozoru a zasalutovala. Později byly spálené pozůstatky vloženy do plátěného pytle a zaházeny zeminou.
Mohlo by vás také zajímat: Na zavěšená těla plivaly davy lidí. Před 80 lety popravili diktátora Mussoliniho s milenkou
Týž den večer rozvinul ruský voják rudý prapor na kopuli říšského sněmu. Boje ale v ulicích zdevastovaného města pokračovaly dál, dokud se 2. května generál Helmuth Weidling nerozhodl beznadějný odpor ukončit a vzdát se Sovětům. Za Rudou armádu přijal kapitulaci Berlína generál Vasilij Čujkov, hrdina od Stalingradu. Zbývalo už jen porazit poslední německé bojeschopné uskupení, milionovou Armádu Střed pevně usazenou v Čechách.
Zdroj: Allan Bullock: Hitler a Stalin – paralelní životopisy (Praha 2005), The National WWII Museum
Video, které jste mohli minout: Hitlerovi výrazně pomohly k moci vlivné ženy. Jedna z nich mu v poslední vteřině zabránila v sebevraždě
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
