Pád pevnosti Königsberg: Při obrazně zemřelo 40 tisíc nacistů. Splnění Hitlerova rozkazu by vedlo k ještě většímu masakru

Při obraně velké pevnosti zemřelo 40 tisíc nacistů. Splnění Hitlerova rozkazu by vedlo k ještě většímu masakru

Běloruská rekonstrukce událostí z dubna 1945

Zuřivost bojů v dnes ruském Kaliningradu ukazuje poněkud bizarní dioráma

Sovětům se vzdaly desetitisíce německých vojáků

Němečtí zajatci přecházejí po provizorním pontonovém mostě v Königsbergu

11 Zobrazit galerii

Sověti místy soustředili 250 děl na kilometr fronty

Sovětští vojáci v ulicích dobytého Königsbergu

11 Zobrazit galerii

V březnu 1945 se hlavní město Východního Pruska Königsberg ocitlo stovky kilometrů hluboko v týlu postupující Rudé armády. Ve městě známém jako Královec (dnes Kaliningrad), založeném Přemyslem Otakarem II. během jeho křížové výpravy proti pohanským Prusům, zůstalo obklíčeno kolem 130 000 německých vojáků, kteří se v souladu s Hitlerovým rozkazem připravovali na boj do posledního muže a posledního náboje.

Němci se na obranu dobře připravili. Využili systém 15 pevnůstek vybudovaných kolem města v roce 1888 a propojených podzemními tunely s ubikacemi. Pevnost představovalo i samotné město – jednalo se o systém dvou prstenců opevnění obepínajících centrální citadelu s rozlehlými podzemními prostorami a tunely. To vše bylo hustě zaminováno a doplněno o narychlo budované pevnůstky a palebná postavení.

Přečtěte si také: Nacisté u Stalingradu krutě umírali po desetitisících. Co všechno se dělo ve smrtícím kotli?

Děla a letadla

Sověti si dobře uvědomovali, že Königsberg bude tvrdým oříškem. V souladu se svou doktrínou útoku, které vždy předcházela ničivá dělostřelecká příprava, rozmístili kolem Königsbergu tisíce děl, na některých místech jen čtyři metry od sebe. Zároveň soustředili mohutnou leteckou armádu více než 2100 letadel, jejíž páteří byly bitevníky Il-2 známé jako létající tanky. Pozemní útok byl svěřen 3. běloruskému frontu pod velením maršála Alexandra M. Vasilevského, který se společně s Žukovem podílel na obklíčení a porážce Němců u Stalingradu.

Sovětská dělostřelecká příprava začala 2. dubna 1945 a trvala dlouhé čtyři dny. Během nich palba z děl, minometů a raketometů změnila velkou část města v trosky. K tomu se přidalo letectvo, kdy jen Il-2 uskutečnily přes 14 000 útoků. Pak začala pozemní část operace.

Mohlo by vás také zajímat: Do wehrmachtu jsem musel v sedmnácti, říká poslední z Čechů v Hitlerově armádě

Němci byli otřeseni a sovětská pěchota poměrně rychle pronikla přes první obrannou linii a na některých místech se jí podařilo prorazit i druhou linii. Některé pevnosti z 19. století se silnými zdmi a ochrannými příkopy ale odolaly těžkému ostřelování a účinně se bránily. Pevnost číslo 5 se proto Sověti raději rozhodli obejít a obklíčit. Její pozdější dobytí proběhlo za cenu vysokých ztrát a boje muže proti muži.

Město raněných

Po dvou dnech bojů 7. dubna se generál pěchoty Otto Lasch, velitel německé posádky tvořené příslušníky tří pěších divizí a dvou divizí lidových granátníků, dotazoval Hitlera, zda může boj ukončit a kapitulovat. Perimetr obrany se neustále zužoval, tisíce raněných nebylo kam umístit, docházela munice, voda i potraviny. Hitler ale zopakoval rozkaz držet pevnost Königsberg do posledního muže.

Němci se navíc potýkali s přepady speciálních oddílů tvořených Němci, kteří padli do sovětského zajetí, a rozhodli se bojovat proti nacismu. Tito dobrovolníci po desítkách pronikali v německých uniformách liniemi, kde tvrdili, že se jim podařilo uniknout z ruského zajetí. „Když dorazili do bunkru velitele roty, vytáhli skryté samopaly a zahájili palbu. Ve vzniklém zmatku se jim podařilo přemoci asi 20 mužů a uniknout s nimi přes ruské linie,“ popsal děsivou taktiku ve svých poválečných pamětech generál Lasch.

Bílý prapor nad pevností

Odpoledne 9. dubna už bylo jasné, že Němci dlouho nevydrží. Spojení mezi obránci se rozpadalo, boje v troskách města připomínajícího Stalingrad se nezadržitelně soustřeďovaly kolem citadely přeplněné raněnými. Kolem 18:00 vyslal generál Lasch parlamentáře s bílou vlajkou, aby dohodli podmínky kapitulace. K té došlo ještě před půlnocí téhož dne.

Sovětům se vzdalo kolem 92 000 německých obránců, z nichž bylo asi 48 000 vážně nebo středně těžce zraněných. Kolem 40 000 Němců při obraně Königsbergu padlo. Město bylo z 80 procent zničeno a jeho dobytí v Moskvě oslavilo 24 salv z 324 děl. Hitler prohlásil generála Lascha za zrádce a nechal zatknout jeho rodinu. Sám Lasch strávil po válce deset let v sovětském zajetí, domů se vrátil až v roce 1955 v rámci propuštění zbytku německých válečných zajatců dohodnutého kancléřem Konrádem Adenauerem.

Zdroj: History Today, Encyclopedia Britannica

Video, které jste mohli minout: Podívejte se na výstřel z gigantického děla. Hitlerovo monstrum zasáhne cíl až 64 kilometrů daleko