25. května 2026 06:05

Záhada gigantické kamenné nádoby, v níž se našly kosti 37 lidí, byla rychle vyřešena

Na objev, který by se spíš hodil do filmové série s Indiana Jonesem, archeologové narazili hluboko v neprostupné horské džungli severního Laosu, na náhorní plošině Siangkhuang. Té se také říká Planina džbánů, protože je podivnými kamennými monolity doslova posetá.

Nádoba, o které je řeč, ale svou velikostí hodně objektů na planině převyšuje. Měří 1,3 metru na výšku a více než 2 metry na šířku. Radiokarbonové datování vzorků kostí a zubů, které se v ní našly, ukázalo, že obří kamenný džbán lidé aktivně využívali v rozmezí let 890 až 1160 našeho letopočtu. Jako taková „komunitní kostnice“ tím pádem sloužil neuvěřitelných 270 let.

Mrtvé nejprve nechali rozložit

I když se může modernímu člověku ukládání lidských ostatků do obřích kamenných nádob zdát neobvyklé, takzvané sekundární pohřební praktiky, při kterých se těla nejprve nechají rozložit a teprve poté se vybrané kosti znovu pohřbí, jsou ve skutečnosti v Asii i Tichomoří poměrně rozšířené,“ uvedl Nicholas Skopal, jeden z vedoucích studie a archeolog z australské Univerzity Jamese Cooka. Spolu s lidskými těly ve džbánu odborníci objevili také rituální dary v podobě keramiky, kovových předmětů a korálků.

Forenzní analýza kostí nicméně vyvrátila představu, že by lidé do nádoby vhazovali těla čerstvě zemřelých. Celý proces měl podle všeho přísný, vícefázový rituální charakter, kterému se v antropologii říká sekundární pohřeb.

Těla pozůstalí nejdřív nechali projít přirozeným rozkladem v menších nádobách, které jsou rozeseté všude kolem, než je do velkého džbánu přenesli. To vysvětluje, proč je většina menších džbánů na planině prázdná. Rozklad tkáně v tehdejší kultuře symbolizoval přechodnou fázi mezi světem živých a říší předků.

Pro archeology je tohle naleziště klíčové i pro pochopení tehdejších obchodních cest. Analýza potvrdila, že nalezené korálky sem cestovaly tisíce kilometrů, až z jižní Indie a Mezopotámie. Tento kontinentální obchod pak naopak pravděpodobně pomohl rozšířit podivný pohřební rituál z Asie dál do Pacifiku. Pohybovat se tu ale není vůbec jednoduché. Kromě neprostupné džungle a strmého horského terénu je tu i obrovské množství nevybuchlých bomb, které v laoské krajině zůstaly jako temné dědictví války ve Vietnamu.

Zdroj: IFL Science,  ZME Science, CTV News, Smithsonian Magazine

Video, které jste mohli minout: Válka budoucnosti: Evakuační robot zachránil na bojišti zraněného Ukrajince, ukazují záběry

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom