Kde se ukrýval největší vikinský poklad v historii? Norsko slaví nález tisíců vzácných mincí

I pro archeology, kteří mají leccos za sebou, by tohle byl naprosto unikátní zážitek. Na první mince narazili běžní hledači kovů v norském údolí Østerdalen. Podle toho, jak se chovaly jejich detektory, jim bylo okamžitě jasné, že našli něco speciálního, a tak rychle vyrozuměli místní úřady.

Odborníci z Univerzity v Oslu pak jen během prvního dne vykopali ze země přes 70 stříbrňáků – a za měsíc už jich měli přes tři tisíce. Jde tak o největší vikingský mincovní poklad, který kdy v Norsku objevili. A co víc, vědci věří, že neodkryli zdaleka všechno, takže přesná poloha naleziště zůstává tajná a celou oblast uzavřeli.

Druhá světová válka

Objevily se vzácné nové fotky z Hitlerova bytu. Jejich autorka viděla největší hrůzy války

Bankovní schránka z doby železné

Všechny mince pocházejí hlavně z Anglie a Německa, část ale vyrazili i v raném Dánsku a Norsku. Archeologové datují ukrytí pokladu přibližně do roku 1047, tedy do období, kdy se v Norsku začal měnit celý peněžní systém. Do té doby Vikingové běžně používali zahraniční mince. Až za vlády norského krále Haralda III. začalo Norsko běžně razit vlastní měnu, takže poklad přesně zachycuje chvíli, kdy se země ekonomicky i politicky dost měnila. Mezi nalezenými mincemi jsou ale i kusy ražené za vlády Knuta Velikého, anglického krále Ethelreda II. nebo císaře Oty III.

Oblast kolem nálezu v té době byla významným centrem výroby železa. Místní získávali železnou rudu z bažin a zpracovanou ji vyváželi dál do Evropy. Proto si archeologové myslí, že peníze mohly pocházet přesně z tohohle obchodu. Vikingové ukládali bohatství do země celkem často, měli to místo trezoru. Pro tyhle mince se už majitel ale nikdy nevrátil.

Zdroj: Univerzita Oslo, Popular Mechanics, Smithsonian Magazine

Video, které jste mohli minout: Počet nakažených smrtícím hantavirem z výletní lodi stoupá. Šéf WHO varuje před inkubační dobou