Největší záhada Laosu: V obřích kamenných nádobách se našly kusy lidských těl
Archeologický výzkum na Planině džbánů v centrálním Laosu odhalil, že oblast s tisíci kamenných nádob vysokých až čtyři metry a vážících až 14 tun sloužila spíše jako komplexní a dlouhodobé pohřební místo než jako zásobárna vody a potravin. Dávná kultura kamenné monumenty vytvořila mezi roky 1240–660 př. n. l., ke svému účelu sloužily zřejmě až do 13. století n. l..
Džbány vysoké od jednoho do tří metrů jsou vyrobené převážně z pískovce, ale také ze žuly, vápence, slepenců nebo brekcií. Materiál pochází z lomů, jež jsou od místa nálezu vzdálené i osm kilometrů. Samotné džbány nejsou nijak zdobené a mnohé jsou dnes rozlomené. Poblíž nich archeologové objevili menší opracované kameny, jež mohly plnit funkci značek, a také skleněné korálky.
Poslední útočiště nebožtíků?
O účelu obřích megalitických nádob, z nichž některé jsou zakryty kamennými pokličkami, se vědci dohadovali přinejmenším od 30. let 20. století, kdy je pro Evropu objevila francouzská archeoložka Madeleine Colaniová. Sloužily k zachycování monzunové dešťové vody, uchovávání potravin včetně vína nebo jako skladiště zboží přepravovaného po dálkové obchodní trase?
Přečtěte si také: Blíží se česká verze úspěšné reality show Asia Express!
Nejrozšířenější teorie dnes džbánům přisuzuje pohřební funkci. Svědčí pro to množství lidských ostatků včetně kojenců a dětí, jež byly v mnoha nádobách objeveny. Ani tady se však odborníci neshodnou. Džbány totiž mohly sloužit k takzvaným sekundárním pohřbům, kdy se do nich ukládaly zpopelněné ostatky, případně bylo možné nechat v nich tělo zemřelého zkvasit a rozložit se, a ostatky pak pohřbít do země.
Tajemné místo poseté krátery
Neexistence písemných materiálů, počet a rozmístění džbánů v desítkách lokalit v provincii Siang Khuang a nejistota o tom, kdo je vytvořil, činí z Planiny džbánů jednu z největších záhad jihovýchodní Asie. Mnohé důkazy navíc zničilo masivní bombardování Planiny džbánů v době takzvané tajné války, kterou vedly USA a jejich spojenci v 60. a 70. letech v oblasti někdejší francouzské Indočíny. Z Laosu, na který byly svrženy stovky milionů kusů munice, se tehdy stala nejbombardovanější země světa.
Důsledky jsou dodnes všude patrné. V zemi se odhadem stále nachází kolem 80 milionů kusů nevybuchlé munice, jíž od 70. let padlo za oběť nejméně 55 000 Laosanů. I proto je zpřístupněno jen minimum Planiny džbánů a archeologický výzkum je zde obtížný a nebezpečný. K městu Phonsavan, odkud se k zpřístupněné části planiny dostanete, vás nicméně autobus dopraví z laoské metropole Vientianne zhruba za šest hodin.
Zdroj: Artnet, Big Think, Archaeological Research in Asia
Video, které jste mohli minout: Smažená tarantule? V pohodě, míní moderátor Asia Express Štáfek. Přiznal, co mu dělalo problém
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
