Švédský zázrak: Letadlo bez motorů dopadlo do sněhu, všech 129 lidí nehodu přežilo
Den po Vánocích roku 1991 se dvoumotorový McDonnell Douglas MD-81 švédských aerolinií SAS chystal k letu ze Stockholmu do Varšavy s mezipřistáním v Kodani. Pro 123 cestujících a šest členů posádky mělo jít navzdory zimním podmínkám o rutinní let, ten se ale záhy změnil v noční můru.
Pouhých 25 sekund poté, co se dvoumotorové letadlo zvedlo z ranveje letiště, zaznamenali piloti problém. „Z kabiny byl slyšet opravdu velký hluk. Skoro jako výbuch,“ vzpomíná na osudné okamžiky v dokumentu Letecké katastrofy na Prima ZOOM kapitán letu 751 Stefan Rasmussen. Záhy bylo zřejmé, že zdrojem hluku je pravý motor. Kapitán tedy trochu ubral plyn, výkon motoru se ale zvyšoval.
Přečtěte si také: Letadlo se zřítilo do zamrzlé řeky. Z ledové pasti uniklo jen pár lidí, další zemřeli na mostě
Po minutě letu stroj vstoupal do necelého kilometru, když pravý motor náhle ztratil tah a zhasnul. O dvě sekundy později nejprve vzplanul a vzápětí odešel i levý motor a z dopravního letadla se stal kluzák. Začal boj o záchranu posádky i cestujících McDonnell Douglas MD-81 (prodloužená a vylepšená verze DC-9).
Přímý let bez motorů
Letadlo ztratilo energii a přístroje i vysílačka zhasly. Pilotům se s pomocí kolegy, který seděl v kabině cestujících, podařilo nahodit záložní jednotku, takže opět získali kontrolu nad přístroji a mohli komunikovat s věží letiště. Pokyn dispečera, aby se obrátili o 180 stupňů a vrátili se zpět, ale nevypadal proveditelně. „Když se otáčíte zpět, ztrácíte spoustu energie, takže to nejbezpečnější, co můžete udělat, je letět rovně a udržovat křídla v rovině. Tím spotřebujete méně energie z vaší výšky a udržíte rychlost,“ popsal situaci druhý pilot Ulf Cedermark.
Piloti doufali, že se jim podaří doletět k zamrzlému Baltu a přistát na ledě, plachtící letadlo ale klesalo každou vteřinu o šest metrů a moře bylo daleko. Kam oko dohlédlo se táhly borovice, když se v zasněženém lese objevila velká bílá skvrna. Jediné pole široko daleko muselo letadlu stačit, zbývalo se na něj trefit.
Přistání mezi borovicemi
Letadlo s vysunutým podvozkem dopadlo na zem a 110 metrů po ní klouzalo. Tvrdé přistání způsobilo rozlomení trupu na tři části a únik paliva, takže cestující i členové posádky se co nejrychleji snažili z vraku uniknout. V tu chvíli nikdo netušil, kolik lidí havárii nepřežilo.
Trosky letadla ležely na poli pouhých 15 kilometrů severovýchodně od stockholmského letiště Arlanda, takže záchranáři dorazili během několika minut. K údivu všech zjistili, že sice 92 cestujících utrpělo zranění, z toho osm lidí vážná, nikdo ale nezemřel. „Ano, byl jsem nejšťastnější kapitán na světě. Všichni jsme byli naživu,“ vzpomínal na povánoční zázrak Stefan Rasmussen.
Led a pumpáž
Otázkou bylo, co podivnou nehodu krátce po startu způsobilo. Pozornost se soustředila na motory a hluk, který předcházel jejich výpadku. Ukázalo se, že kvůli mrazu se na křídlech letadla i přes odmrazování nahromadil led, který po startu odpadl a poškodil lopatky obou motorů. Ty jsou totiž umístěné na zádi a DC-9 je proto na led citlivější. Samotný led by ale motory z provozu nedokázal vyřadit.
HISTORY In 1991, All 129 survived a crash landing near Gottröra, Sweden. https://t.co/8AKSRWtcHz pic.twitter.com/8MRLGu1Zne
— AIRLIVE (@airlivenet) December 27, 2015
Proudové motory souběžně postihl nebezpečný aerodynamický jev zvaný pumpáž, při němž dojde k odtržení proudu vzduchu od lopatek kompresoru a ten přestane dodávat vzduch do spalovací komory. Naopak vysoký tlak ze spalovací komory, umocněný v případě letu 751 vyšším přívodem paliva z poškozeného potrubí, pronikl zpět do kompresoru a poškodil ho. Oba motory se začaly takzvaně kuckat a ztrácet tah. A v té chvíli do hry vstoupil další, dosud neznámý činitel.
Mohlo by vás také zajímat: Pád letadla minuty po startu v Mexiku zachytila kamera. Všichni na palubě zahynuli
Tajemný software
Teprve dva měsíce po nehodě poskytl výrobce podklady, které vyšetřovatele přivedly na správnou stopu. Finálním viníkem nehody se ukázal být zcela nový systém automatického obnovení tahu (ATR), který automaticky zvyšoval během vzletu tah. Systém byl krátce před nehodou implementován do letadel SAS, aniž by o tom společnost věděla. Piloti totiž při startu motory škrtili, aby nad obydlenými oblastmi nížili hluk. Systém ATR jim v tom měl automaticky zabránit.
Kapitán Rasmussen udělal vše správě, systém ATR ale v tu chvíli pracoval proti němu. Automaticky tlačil do motorů více paliva a zvyšoval jejich tah, což při poškození lopatek a souběžné pumpáži způsobilo jejich rozpad a zničení. Vyšetřovatelé došli k závěru, že „s dostatečně sníženým tahem v pravém motoru a zachovaným tahem v levém by motory pravděpodobně neselhaly“.
Zdroj: Simple Flying, Medium
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
