Nejmenší poušť světa přitahuje milovníky adrenalinu. Je na místě, kde byste ji rozhodně nečekali

Sahara je rozlohou 9 269 000 km² největší pouští světa. K dalším známým velkým pustinám patří Atacama v jihoamerickém Chile, Arabská poušť nebo Gobi na území Mongolska a Číny. Vedle těchto teplých pouští známe i pouště ledové, za největší z nich se považuje Antarktida. To jsou všechno oblasti, kde by se poušť bez vegetace dala očekávat, ale napadlo by vás hledat písečné duny v Kanadě?

Záhady a konspirace

Další stovky záhadných obrazců v poušti Nazca. K unikátnímu objevu došlo díky revoluci v archeologii

Jak moc prší na poušti?

V teritoriu Yukon, mezi průzračnými jezery, jehličnatými lesy a skalnatými vrcholky Kordiller, se na ploše 2,4 km2 rozkládá Carcross Desert. Ač má slovo „desert“ (poušť) v názvu a mluví se o ní jako o nejmenší poušti světa (a taky tak vypadá), na tohle pojmenování oficiálně nemá nárok.

Jako poušť se může dle Americké geologické služby (USGS) označovat extrémně suchá oblast, kde minimálně 12 měsíců po sobě nepršelo ani nesněžilo, a suchá oblast s méně než 250 mm srážek za rok. Tuhle hranici Carcross Desert překračuje. Nejbližší monitorovací stanice ve městě Whitehorse hlásí roční úhrn srážek ve výši 270 mm. Zdejší klima je sice vlhké, jak ale vysvětluje meteorolog webu weather.com Jonathan Erdman, Carcross leží ve srážkovém stínu. „Vlhké větry ze severozápadního Pacifiku se zachytí v horách na západě a na jihu, čímž oblast pouště oberou o většinu deště a sněhu. A za druhé, nejvlhčí období roku u pobřeží Aljašského zálivu je zároveň dobou, kdy se v Yukonu hromadí mrazivé a suché arktické vzdušné masy ze Sibiře a Aljašky, což také připravuje oblast o srážky.“

Historie

Geoglyfy v poušti Atacama ničí závodní auta a motorky, úřady jen krčí rameny

Kde se vzal písek?

Před deseti tisíci lety byla téměř celá Severní Amerika zmrzlá a Carcross pokrývala 1 km silná vrstva ledu. Postupným táním se zmenšovala i zdejší ledovcová jezera, po nichž tu zbylo plno písku, který tvořil jejich dno. Poté se o přísun písku do dun začal starat silný vítr od nedalekého jezera Bennett.

Původní obyvatelé z kmenů Tlingitů a Tagišů, kteří lokalitu osídlili před tisícovkami let, jí říkali Naataase Heen, což v tagišštině znamená „voda protékající úžinami“. Protože tudy vedla migrační trasa soba polárního zvaného karibu, vžil se název Caribou Crossing, ze kterého na začátku 20. století zkrácením vzniklo Carcross (aby se to nepletlo s jiným místem v Kanadě pojmenovaným Caribou Crossing). Sobí stáda v dobách zlaté horečky značně prořídla, díky projektu na záchranu sobů se ale podařilo jejich populaci zvednout na 1500 kusů. Zvířecí historii připomíná nedaleké muzeum divoké zvěře, kde můžete studovat preparáty arktických živočichů. Mají tady i kly mamuta.

Přečtěte si také: Postavit na Sahaře obří solární elektrárnu paradoxně není dobrý nápad. Jaké problémy by způsobila Zemi a lidstvu?

Písečné duny přitahují také milovníky adrenalinu. Vrhají se do nich na čtyřkolkách nebo je sjíždějí na sandboardech, v zimě pak přebírají štafetu lyžaři a snowboardisté. Obliba sportovních aktivit na malém písečném plácku dokonce v roce 1992 překazila snahy o vyhlášení pouště chráněnou oblastí. A kupodivu je to pro budoucnost Carcrossu dobře. Frekventovaný pohyb totiž udržuje poušť dostatečně pustou, jinak by ji postupem času pohltil okolní les. Toho mají v Kanadě dost, ale poušť jen jednu.

Zdroj: IFL Science, Destination Canada

Video, které jste mohli minout: Když vás láká dobrodružství, ale máte malé děti: Průvodce kempováním pro akční rodiče