Postavit na Sahaře obří solární elektrárnu paradoxně není dobrý nápad. Jaké problémy by způsobila Zemi a lidstvu?
Již roky vědci zvažují, zda by nestálo za to postavit na Sahaře rozsáhlou farmu solárních panelů. Proč je dobře, že se k tomu stále nikdo nerozhoupal?
Největší poušť světa se může jevit jako ideální místo pro vybudování obří sluneční elektrárny. Sahara je i s dalšími pouštěmi převážně rovinatá, nežije zde mnoho lidí či zvířat a navíc je všude dostatek písku, který je používán při výrobě fotovoltaických článků či panelů. Ostatně nejednou se už v odborných kruzích mluvilo o solárním parku na Sahaře, který by mohl zásobit elektrickou energií celé kontinenty. Podle nových zjištění však má tato představa dost závažnou trhlinu.
Zásadní změny klimatu
Uvážíme-li, že se lidstvo obrací na obnovitelné zdroje z důvodu, aby dále nezatěžovalo planetu a nepřispívalo k jejímu oteplování, je vedlejší efekt popisované sluneční elektrárny na Sahaře doslova paradoxní. I kdyby totiž pokrývala pouze několik tisíc čtverečních kilometrů z celkové rozlohy přes 9 milionů km2, vytvořila by dostatečně velkou teplou plochu, která by ovlivnila klima na celé planetě.
Morocco has turned the Sahara desert into a solar energy oasis with a $9-billion energy plant called Noor, meaning "light" in Arabic. The solar plant is so large it can be seen from space. https://t.co/KoH0XN20p0 via @NewsHour pic.twitter.com/gEWiQzqKY9
— PlanetVision (@PlanetVision) February 25, 2018
Teplo místo elektřiny
S tímto zjištěním přišel Čeng-jao Lu z Lundské univerzity ve Švédsku a Benjamin Smith z Western Sydney University. Základem jejich argumentace je fakt, že se většina sluneční energie mění při výrobě elektřiny na teplo a tenhle vedlejší efekt bohužel nepřebije již dříve potvrzená skutečnost, že by se Sahara mohla díky sluneční elektrárně zazelenat.
Zmiňovaní vědci použili pokročilý model ESM – využívaný k projekcím změn klimatu – a zjistili, že při zakrytí 20 procent pouště solárními panely by lokální teplota vzrostla o 1,5 °C. Při zakrytí poloviny rozlohy pak o 2,5 °C. Celkově by teplota planety stoupla v prvním případě o 0,16 °C, v druhém pak o 0,39 °C, což by vyvolalo ještě dramatičtější změny v polárních regionech, jejichž ztráta ledu by pro změnu znamenala další urychlování oteplování Země.
If we cover 20% of the Sahara with dark solar panels, then we could create a hotspot could affect global weather patterns.
— ToughSF (@ToughSf) April 17, 2021
Droughts in the Amazon, cyclones in Vietnam and and an increase in humidity that could bring back the ancient African Humid Period.https://t.co/5tFKameI3F pic.twitter.com/7Pp0XkOrdg
Zvýšení srážek nad Saharou
Větší úhrn srážek nad Saharou by rovněž znamenal úbytek deště na jiných částech světa, jako například v Amazonii. Zvýšilo by se i riziko výskytu nebezpečných tropických bouří na pobřeží Severní Ameriky a v části Asie. A co je ještě více alarmující, model Benjamina Smithe zdůrazňuje snížení přenosu prachu ze Sahary do Atlantiku a pralesů v Jižní Americe, kde se stará o výživu rostlin a je nedílnou součástí ekosystému, který by byl dle modelu výrazně poškozen.
Oba vědci nicméně solární energii nespílají. Pouze upozorňují, že nelze vidět jen pozitivní výsledky v podobě snížení emisí oxidu uhličitého. Zásadní je vidět a především nepřehlížet i vedlejší účinky, které by vybudování obřích solárních farem na Sahaře přineslo.