Proč už všichni dávno nechodíme na chůdách? Vyšší rychlost pohybu a dlouhý krok nejsou vše
Do zkoumání, jestli by chůze na chůdách nebyla o dost efektivnější, se ponořil internet poté, co jím začalo kolovat nové video domorodců nigerijského kmene Banna. Chůdy používají jako pomůcku při pastvě dobytka – z výšky o něm mají lepší přehled, a navíc jsou chráněni před hady a predátory.
Je to vlastně celkem legitimní teorie: Na chůdách děláme daleko větší kroky a ten, kdo chůzi na nich dobře ovládá, dokáže s jejich pomocí i běhat. Není tedy logické, že by lidem mohly pomoci zvládat chůzi na delší vzdálenosti daleko rychleji a efektivněji? Na sociální síti Reddit se toto téma nedávno objevilo také v souvislosti s videem, které zachycuje mladíky z kmene Banna. Ti se s chůdami pohybují tak lehce a snadno, jak to jen jde, protože se to učí už od malička.
Čtěte také: Nejezte sníh, varují hygienici. Je toxický a může obsahovat velmi nebezpečné nečistoty
Delší krok, nižší frekvence, vyšší rychlost?
Uživatelé předkládali různé možnosti, jak se dopočítat, jestli je teorie o efektivitě chůze na chůdách pravdivá. Někteří ale tvrdili, že to nebude tak jednoduché. „To je složitá otázka z oblasti kineziologie, ne matematická,“ padlo například v diskusi. „Pokud na to nejsi zvyklý, tak skoro určitě ne. Ale kdybys zvyklý byl…? Podle mě se na to nedá odpovědět prostým výpočtem, muselo by se to zkusit.“
A přesně to vědci udělali, a dokonce už v roce 1981. Důvodem výzkumu tehdy nebyl sice kmen Banna, ale dávné praktiky z jihozápadu Francie. Během osmnáctého a devatenáctého století tam totiž lidé chůdy běžně používali. Cílem studie bylo ověřit, jestli se na nich dá překonávat terén rychleji než běžnou chůzí.
Autoři proto udělali analýzu mechanických a energetických aspektů chůze po rovině na chůdách. Třem mladým mužům nasadili 1,4 metru dlouhé chůdy a nechali je chodit pomalu, rychle a velmi rychle. U toho měřili každý krok, ale také spotřebu kyslíku, kterou sledovali pomocí speciální masky.
Mohlo by vás také zajímat: Dobrodruh Kubeš: V Africe mě chtěli popravit. Voodoo i kanibalové existují
Žádný z těchto mužů přitom na chůdách nestál poprvé, naopak, byl to pro ně koníček, kterému se věnovali několik let. K jakým závěrům vědci došli, si můžete odvodit z faktu, že se žádný velký boom chůd nekonal. Měření zkrátka ukázala, že chůze na nich efektivnější není. A to i přes skutečnost, že se rychlost pohybu prokazatelně zvýšila o 0,7 až 1,5 km/h, a dokonce se snížila i frekvence kroků!
Teorie narazila na realitu
Nakonec se ukázalo, že efektivitu chůze na chůdách hatí chůdy samotné. Jsou zkrátka těžké. Autoři jiného výzkumu prokázali, že zátěž 2 kg na každé noze zvyšuje metabolický výdej přibližně o 30 procent oproti kontrolní skupině. Protože každá naše chůda vážila 2 kg, je možné jejich výsledky aplikovat i tady.
Takže závěr zní, ano, chůdy pomáhají k vyšší rychlosti, ale k pohybu s dodatečnou zátěží potřebujeme tolik energie navíc, že se jakákoli případná výhoda okamžitě vytrácí.
Zdroj: Further Africa, Diskuse na Reddit, Mechanics and Energetics of Stilt Walking
Video, které jste mohli minout: Útok medvěda na veřejné toaletě: Japonec se dokázal ubránit, šelmu zahnal kopanci