Lidé se bojí, že se jim narodí dcera. Asie po 60 letech vstoupila do roku Ohnivého koně a Čínu obchází strach
Nový čínský rok ve znamení Ohnivého koně začíná 17. února 2026. Proč je to o tři týdny později než před rokem a co Japonce odrazuje, aby se jim letos narodila dcera?
Číňané svůj Nový rok nazývají čchun-jün a je s ním spojena největší pravidelná migrace obyvatel na světě. Během 40 dnů se přesouvají stovky milionů čínských dělníků a studentů z velkých měst na venkov ke svým rodinám, aby spolu Nový rok oslavili. Jde často o jedinou šanci potkat se se svými blízkými, kteří žijí mnohdy 1000 a více kilometrů daleko. Rodiče své potomky neuvidí dalších 12 měsíců, což platí i o matkách malých dětí. Odhaduje se, že během oslav podniknou Číňané na 9 miliard jednotlivých cest.
Lunisolární kalendář
Neobvykle pozdní příchod čínského Nového roku v roce 2026 je způsoben přestupným měsícem v čínském lunisolárním kalendáři. Ten kombinuje cykly Měsíce (měsíce) a Slunce (rok) do kalendářního systému, který má obvykle 12 měsíců (přibližně 354 dní), ale kvůli dorovnání se solárním rokem (365,25 dne) vkládá každý 3. rok třináctý (přestupný) měsíc.
Úprava zajišťuje, že roční období zůstávají přibližně ve stejnou dobu. Díky tomu se ale začátek čínského Nového roku oproti roku 2025, kdy připadal na 29. ledna, významně posunul. Čistě lunární kalendář, jaký známe třeba z muslimských zemí, takovou korekci nezná, takže se jeho měsíce a svátky jako Ramadán postupně posouvají napříč všemi ročními obdobími.
Přečtěte si také: Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou
Historicky s lunisolárním určováním času pracoval kalendář starých Babylóňanů nebo židovský kalendář. Dnes se primárně používá v Indii (hinduistický kalendář) a zejména ve východní Asii včetně Číny, Japonska, Koreje nebo Vietnamu (takzvaný čínský kalendář). Na lunisolárních principech je ale založen také třeba výpočet data křesťanských Velikonoc, které připadají na první neděli po prvním jarním úplňku.
Kde se vzal rok Ohnivého koně?
Čínský kalendář přiřazuje ke každému roku jedno znamení čínského zvěrokruhu a tato dvanáctiletá perioda se navíc kombinuje s pětiletou periodou živlů. Po 60 letech se tak rok 2026 stal rokem Ohnivého koně, naposledy se v tomto „znamení“ lidé rodili v roce 1966. Na rozdíl od západní astrologie, která znamení zvěrokruhu vztahuje k souhvězdím hvězdné oblohy, v čínské kulturní oblasti specifické vlastnosti a hodnoty sdílejí všichni lidé narození v příslušném roce.
V čínské kultuře kůň symbolizuje sílu, vytrvalost a aspiraci. V Číně se stal metaforou pokroku, úspěchu a štěstí, což vyjadřuje běžné čínské požehnání „Kéž ti kůň okamžitě přinese úspěch“ (Ma-tao Čcheng-kung)“. Lidé narození v roce Ohnivého koně jsou pak podle tradičních čínských výkladů popisováni jako energičtí, sebevědomí, kreativní a dobrodružní. Cení si svobody, nemají rádi omezení a často mluví přímočaře.
Ženy, které způsobí předčasnou smrt svých manželů
Z tradičně předsudečných důvodů je rok Ohnivého koně zejména v japonské kultuře považován za nepříznivý rok pro narození žen. Věří se, že ženy narozené v tomto roce (tedy například 1906, 1966 a 2026) jsou tvrdohlavé, výbušné a pravděpodobně způsobí předčasnou smrt svých manželů nebo přinesou neštěstí svým rodinám. Pověra pochází z období Edo (1603-1867) a váže se k sérii příběhů o šestnáctileté dívce Jaoja Óšiči, která skončila v roce 1683 na hranici kvůli pokusu založit z nešťastné lásky požár v japonském hlavním městě Edo. Dívka se údajně narodila právě v roce Ohnivého koně.
Mohlo by vás také zajímat: Domácí koláčky štěstí: Přivítejte čínský rok Ohnivého Koně věštbou
Její příběh mnohokrát zpracovaný v tradiční japonské literatuře a známý i díky japonskému divadlu vedl v roce 1966 k masivnímu a zdokumentovanému poklesu porodnosti v Japonsku. Počet porodů ve srovnání s předchozím rokem klesl přibližně o 25 % (o více než 460 000 porodů méně). Mnoho párů se narození dětí záměrně vyhýbalo, aby zabránily tomu, že se jim v roce Ohnivého koně narodí dcera. Předpokládalo se, že taková dívka bude neprovdatelná.
Zdroj: CNN, The Guardian
Video, které jste mohli minout: Ohnivá zkáza čínského svatostánku, ukazují záběry. Podpálil ho zřejmě turista s kadidlem