Člověk je jediný tvor, který má bradu. Jak jsme k ní přišli a proč jsme v tom sami?

Když jsme tedy v živočišné říši s bradou takový originál, nejspíš to má nějaký evoluční význam. Asi má, ale po pravdě, moc toho nevíme. Problém je už v tom, že se odborníci tak úplně neshodnou na definici brady. Upřímně, i při laickém pohledu bychom mohli tvrdit, že u některých zvířat vidíme cosi, co by se za bradu dalo považovat.

Přečtěte si také: Vědci zrekonstruovali tváře Přemyslovců. Spytihněva I. a Vratislava I. oživili z jejich lebek

Část vědců zastává názor, že například sloni nebo kapustňáci mají na lebkách výčnělky podobné bradě. Naše brada má ale oproti zmíněným savcům jinou strukturu tvaru T, která vede za spodní zuby. Někteří experti bradu ani nevnímají jako jeden konkrétní anatomický rys, ale spíš jako soubor různých částí a funkcí hlavy a čelistí.

Neandrtálci

Neandertálci podnikali dlouhé kanibalské výpravy, lovili ženy a děti kvůli masu

Anatomická seznamka

A k čemu nám brada je? Jedna teorie říká, že brada nejspíš zpevňuje spodní čelist a odjakživa chránila naše zuby při žvýkání potravy. Když jsme přešli na vařenou stravu, která nevyžadovala takovou sílu v zubech, horní čelist a části lebky kolem ní se zatáhly, dolní čelist ale zůstala trčet dopředu. Další názorový proud ji spojuje s řečí, což je také něco, co nás odlišuje od ostatních tvorů. Brada nám pomáhá v mluvení tím, že poskytuje kotevní bod pro svaly jazyka. A také je tu možnost, že tvar brady souvisí s výběrem partnera, protože se v ní nějak odráží zdravotní stav.

V roce 2015 Nathan Holten z Univerzity v Iowě publikoval výzkum, který naznačuje, že brada nevznikla v důsledku mechanických sil (žvýkání), ale ovlivnily ji hormonální změny, jež formovaly velikost a tvar našich obličejů. Když jsme v období, které začalo asi před 80 tisíci a trvalo do doby před 20 tisíci lety, měnili životní styl od izolovaných skupin lovců a sběračů ve vzájemně propojenější struktury, nebylo potřeba už tolik bojovat mezi sebou. Místo toho jsme více spolupracovali, navazovali spojenectví a vyměňovali mezi sebou zboží. Ubývalo agrese, klesala hladina testosteronu a v důsledku toho se nám zjemňoval a zužoval obličej, ze kterého začala vystupovat brada. Naše lebky jsou o 15 % kratší než lebky pravěkých předků, brada ale zůstala, proto je víc vidět.

Zajímavosti

Proč jsou muži vyšší než ženy? V podezření je dobře známý hormon

Možná jen tak

Americká evoluční bioložka Noreen von Cramon-Trubadel z Univerzity v Buffalu se rozhodla udělat v tom pořádek a ověřit, jestli je brada evoluční výhodou s jasným významem, nebo se vyvinula náhodou.

Se svým týmem prošla všechny možné studie a k tomu porovnávala znaky u patnácti hominoidů, mezi které kromě lidí a jejich pravěkých předků patří ještě gorily, šimpanzi, orangutani a giboni. Výsledky publikovala v časopise PLOS One a přišla se zajímavým poznatkem. Podle ní by brada mohla být takzvaný spandrel, což je pojem, který v architektuře popisuje prvek vzniklý jako vedlejší produkt něčeho jiného. Do biologie termín přišel v roce 1979 jako argument proti názoru, že se všechno vyvinulo s nějakým specifickým účelem. V překladu to znamená, že nám příroda dala bradu možná jen tak. Prostě to tak vyšlo.

Mohlo by vás také zajímat: Lidé jsou tu mnohem déle. Nález milion let staré lebky může změnit pohled na evoluci člověka

Bioložka nicméně přiznává, že to není definitivní soud. Nevíme třeba, kdy přesně se objevila řeč, proto nemůžeme zjistit, jakou roli v tom hrála brada. Takže tahle hádanka zůstává nedořešená a můžou ji zkusit rozlousknout i další badatelé.

Zdroj: Live Science, Science Daily
Video, které jste mohli minout: Dva lvi nemilosrdně zabili a sežrali 135 lidí. Jejich záhadné chování se nakonec povedlo vysvětlit