Budoucnost Země nevypadá dobře. Ztratí všechen kyslík a složitější život se udusí

Rámec téhle chmurné předpovědi dala studie výzkumníků z tokijské Toho University, zveřejněná odborným časopisem Nature, kteří se zabývali konečností života na naší planetě. Podle jejich modelů jednou dojde k extrémnímu poklesu množství kyslíku v atmosféře, což spustí velmi rychlou kaskádu událostí, na jejichž konci už Země nebude vypadat jako dnes. Paradoxně se tím planeta vrátí do stavu, ve kterém se už před necelými 2,5 miliardami let a tzv. Velkou oxidační událostí nacházela.

Zajímavosti

Nejodolnější zvíře světa je prakticky nezničitelné. Přežije i totální zkázu Země

Kdy přijdeme o kyslík

Šlo o spíše pozvolný proces, kdy v zemské atmosféře a mělkém oceánu došlo k prvnímu zvýšení kyslíku v souvislosti s oxidací magmatu a zemského pláště. Událost způsobily sinice produkující kyslík, následně se jeho množství rapidně zvýšilo a vše vyústilo v rozvoj mnohobuněčných forem života. Jak jsme ale ke kyslíku přišli, tak o něj také přijdeme, což tvrdí environmentální vědec a autor studie Kazumi Ozaki.

Podle něj je vzorec úplně jednoduchý. Zvyšující se množství oxidu uhličitého v atmosféře přímo ovlivňuje množství rostlin na Zemi, to následně vstupuje do procesu fotosyntézy a v podstatě zabraňuje tomu, aby kyslíku v dlouhodobém horizontu vznikalo dostatek. Simulace, které Ozakiho tým provedl, ukazují, že k poklesu kyslíku dojde ještě před odpařením oceánů. Modely počítají s téměř 400 tisíci různými scénáři, ale ve všech se opakuje stejná věc: prudké odkysličení atmosféry v době, kdy se klima začne měnit do stavu vlhkého skleníku.

Čtěte také: Kdy skončí život na Zemi? Většina organismů má vymřít za miliardu let

S tím, že pokles kyslíku bude extrémní, souhlasí také geolog Chris Reinhard z Georgia Institute of Technology. „Mluvíme o milionkrát nižší koncentraci kyslíku,“ řekl pro magazín New Scientist a dodal, že jediné, co na naší planetě zbyde, budou anaerobní organismy.

Tento vývoj je nicméně důležitý pro naše aktuální zkoumání kosmu a hledání života. Kyslík v atmosféře totiž nemusí být jeho jediným znakem a neměl by tak být jedinou biosignaturou, kterou astronomové při pátrání po životě ve vesmíru využívají. Nakonec, období Země s kyslíkem bude tvořit asi jen 20-30 procent celého jejího životního cyklu, takže na místě je samozřejmě i hledání mikroorganismů schopných žít v anaerobních podmínkách.

Zdroj: Science Alert, Nature, New Scientist

Video, které jste mohli minout: Jurský park v Antarktidě obývali rychlí dinosauři. Záznam jejich honičky bere dech