Opravdový Kraken? Gigantická vodní nestvůra měla 19 metrů a rychle by zabila i velkého bílého žraloka

Doteď jsme si mysleli, že oceány v období křídy, tedy před 145 až 66 miliony let, ovládali velcí obratlovci. Třeba mosasauři nebo plesiosauři. Nový výzkum paleontologů z univerzity v Hokkaidó ale touhle představou dost otřásl. Pomocí nejmodernější digitální těžby fosilií se jim totiž povedlo identifikovat pozůstatky obřích chobotnic s ploutvemi, které svou velikostí i schopnostmi zastiňovaly i ty nejděsivější mořské predátory své doby.

🚨NEW STUDY DROP🚨

Somehow the Prehistoric Kraken™️ returns!
New beak fossils of the large Cretaceous Cephalopod, Nanaimoteuthis, prove they could potentially reach mantle sizes of up to 14 ft with tentacles stretching that out even further ~60ft+!

🎨: Yohei Utsuki pic.twitter.com/ozxDu6fpf3

— EDGE Central (@NatSciChannel) April 23, 2026

Gigant, který překonal krakatice

Zkoumáním 27 fosilizovaných čelistí nalezených v Japonsku a na ostrově Vancouver v Kanadě vědci identifikovali dva nové druhy: Nanaimoteuthis jeletzkyi a hlavně rekordního giganta Nanaimoteuthis haggarti, jehož rozměry vám vyrazí dech. Dlouhý mohl být až 19 metrů. Dnešní krakatice přitom dorůstají maximální délky kolem 12 metrů. Dokonce i křídový ještěr mosasaurus měřil „jen“ 17 metrů. Takže pokud se tenhle odhad odborníků potvrdí, bude tohle největší objevený bezobratlý živočich v historii planety.

Příroda

Kohout žil ještě 18 měsíců po tom, co mu usekli hlavu. Záhada se po čase dočkala vysvětlení

Rozměry, jakkoli úctyhodné, na něm ale nejsou to nejzajímavější, protože fosilní čelisti těchto tvorů (takzvané zobáky) vypovídají taky pořádný kus o jejich způsobu života. Vědci na nich objevili stopy extrémního opotřebení, které naznačují, že dávní „Krakeni“ aktivně lovili a drtili kořist s tvrdou schránkou.

A co víc, našly se u nich i známky asymetrického obrušování špiček čelistí. U moderních hlavonožců je chování, kdy zvíře upřednostňuje jednu stranu čelisti podobně jako lidé pravou nebo levou ruku, přímo spojené s vysokou inteligencí a komplexním mozkem. Nemohlo tak jít jen o „tupé zabijáky“, museli to být rafinovaní predátoři.

Příroda

Nejjedovatější had světa se bojí jen dvou predátorů. Člověka varuje zvláštním manévrem

Téměř neviditelná historie

Je škoda, že toho o nich pořád víme tak málo, ale na druhou stranu vlastně můžeme být rádi, že jsme jejich existenci vůbec odhalili. Chobotnice jsou měkkýši bez vnějších schránek a jejich těla se proto skoro nikdy nezachovají. „Studovat jejich historii v hlubokém čase je nesmírně těžké,“ vysvětluje spoluautor studie Jasuhiro Iba.

Posunout hranici nejstarších známých chobotnic o celých 5 milionů let hlouběji do minulosti se povedlo jenom díky nejmodernějším technologiím a metodám. Proto si taky nemůžeme být stoprocentně jistí, že jsou naše odhady rozměrů přesné. Vědci je totiž založili na poměrech čelistí u žijících druhů, a to není úplně dokonalý systém. Víme ale dost na to, abychom si byli jistí, že by se jim žádný člověk nechtěl dostat do chapadel.

Zdroj: Live Science, Science, NPR

Video, které jste mohli minout: Důležitý objev českých vědců: Kořeny rostlin zesílí, když narazí na překážku