Záhadné obří monstrum? Nejhlasitější zvuk, jenž se povedlo nahrát pod hladinou oceánu, byl dlouho tajemstvím
Záznam děsivého, až mimozemsky znějícího zvuku si můžete poslechnout i dnes – a bezpochyby pochopíte, proč se odborníci tolik let snažili záhadě jeho původu přijít na kloub.
Výzkumníci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) v roce 1997 pracovali na projektu, který mapoval a zaznamenával podmořskou vulkanickou aktivitu. Mimo jiné to znamenalo, že do jižní části Tichého oceánu umístili hydrofony, tedy citlivé mikrofony schopné zaznamenat velké množství zvuků pod vodní hladinou.
Mohlo by vás zajímat: Záhada nad Antarktidou. Vědci zveřejnili záznam neznámých zvuků zachycených ve stratosféře
Jejich hydrofony se nacházely 3219 kilometrů od sebe, a přesto jich bylo hned několik schopných zaznamenat děsivý, nízkofrekvenční, a hlavně nesmírně hlasitý zvuk, který vešel do dějin jako „Bloop“.
Cthulhu či tajné podmořské vojenské manévry?
Po následující desetiletí Bloop zůstával nejen nejhlasitějším neidentifikovaným zvukem, který se kdy někomu povedlo pod hladinou zaznamenat, ale hlavně naprostou záhadou.
Samozřejmě se vyrojilo obrovské množství různých teorií – některé rozumné, například že šlo o záznam nějakého silného lodního motoru, jiné více či méně šílené. Oceán je koneckonců z 95 procent zcela neprozkoumaný. Bloop byl podle mnohých důkazem podmořských vojenských cvičení, další teorie pak tvrdily, že takový zvuk může vydávat obří oliheň, Megalodon, případně jiné, vědě zatím neznámé podmořské stvoření. Anebo rovnou Lovecraftův Prastarý, děsivý a hrůzný Cthulhu.
Nepomáhalo ani, že se odborníkům dlouhá léta nedařilo původ záhadného Bloopu rozluštit. „I my jsme uvažovali, jestli by jeho původcem skutečně nemohlo být nějaké zvíře,“ svěřil se rádiu Atlantic Christopher Fox, který v NOAA vedl projekt akustického monitoringu Tichého oceánu. „Opravdu jsme tomu tehdy nemohli přijít na kloub…“
Ledotřesení
Zlom přišel až v roce 2005, když vědci začali s akustickým výzkumem v Drakeově průlivu u Antarktidy. „Bylo to díky analýze těchto dat, když jsme si uvědomili, že odlamování a praskání ledu jsou zde dominantními zdroji zvuku“, vysvětlil později seismolog Robert Dziak. „Každý rok se tu stanou desítky tisíc takových „ledotřesení“ a jejich akustické signály jsou velice podobné Bloopu. Jejich frekvence a doba trvání bývají víceméně identické.“
Čtěte také: Nejhlasitější zvuk, jaký byl kdy nahrán, byste zaznamenali přes celý svět
Slavnou záhadu se tedy konečně povedlo vyřešit. Ani objev podložený vědeckým výzkumem ale, jak už to tak bývá, nebyl schopný zkrotit lidskou fantazii. A tak se o Bloopu a jeho příčinách mezi milovníky tajemna vypráví dodnes.
Zdroj: NOAA, Wired, Business Insider, The Atlantic
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
