Hladina oceánů by mohla stoupnout o tři metry. Hrozící katastrofa na Antarktidě se týká celého světa

Západoantarktický ledový příkrov patří k největším ledovým masám planety. Pokrývá asi 2 miliony kilometrů čtverečních, tedy plochu větší než celé Mexiko. Jenže podle nové studie začíná ztrácet stabilitu kvůli zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu.

Záhady a konspirace

Králíkům v Coloradu začaly růst rohy a chapadla, podivné výrůstky děsí místní obyvatele

Na hraně

„Rychlé změny už dnes pozorujeme v antarktickém ledu, oceánech i ekosystémech a každá desetina stupně globálního oteplení tento trend zhoršuje,“ uvedla hlavní autorka studie Nerilie Abramová. Pokud by došlo k úplnému zhroucení příkrovu, moře by vystoupalo o víc než tři metry. Dost na to, aby pod hladinou zmizely mnohé osídlené oblasti; od východního pobřeží Anglie včetně měst Hull, Skegness, Grimsby a Middlesbrough, přes Londýn (Bermondsey, Greenwich, Battersea, Chelsea), dále Nizozemsko, Benátky, Montpellier i Gdaňsk až po americký New Orleans.

Podle IPCC a odhadů organizace Climate Central v současnosti žije v oblastech do 10 metrů nad mořem na 600 milionů obyvatel. Takhle razantní zvýšení hladiny by se tak dotklo minimálně desítek milionů lidí.

Historie

Starověké město pohltilo před 2000 lety moře. Odborníci jeho zkázu přisuzují tsunami

Dopad na lidi i zvířata

Samotný růst hladiny oceánů je sice z lidského pohledu nejpalčivější, ale není to jediný problém. Studie zdůrazňuje, že tání mořského ledu i zpomalování hluboké cirkulace v Jižním oceánu patří mezi kritické klimatické mechanismy. Právě tyto procesy mohou představovat tzv. tipping points, tedy body zlomu, po jejichž překročení se změny stanou nevratnými.

Tání mořského ledu mění albedo, tedy podíl slunečního záření, které se od tělesa odráží. V oceánu se tak ukládá víc tepla, což dál urychluje oteplování. Tím se dostávají do ohrožení i šelfové ledovce, které brání dalším masám ledu ve skluzu do moře.

Vesmír

Konec vesmíru má přijít dřív, než se původně čekalo. Vědci spočítali, kolik času ještě máme

Nejde jen o pobřeží

Důsledky by na sebe nenechaly dlouho čekat. Jako první by problémy pocítila zvířata, která na masy ledu spoléhají. „Úbytek mořského ledu znamená zvýšené riziko vyhynutí například pro císařské tučňáky. Jejich mláďata potřebují stabilní led, dokud jim nenarostou voděodolná pera,“ upozornil spoluautor studie Matthew England. Některé kolonie přitom už teď v hnízdních sezónách zažívají velké problémy.

Situace by se ale samozřejmě také mohla postupně zhoršovat až do bodu, kdy by naše planeta byla k nepoznání. Antarktida totiž ukrývá zhruba 70 procent světových zásob sladké vody. Kdyby roztál úplně všechen led, který na ní je, hladina oceánů by vzrostla o 56 metrů. Tenhle černý scénář by ovšem trval dlouho – staletí až tisíciletí.

Čtěte také: Na Zlínsku bojují s nebezpečným stromem. Vetřelec se vymkl kontrole, ohrožuje domy i lidi

I menší ztráty ale znamenají zpomalení oceánské cirkulace, změnu větrných pásů a nepředvídatelné dopady na počasí jižní polokoule. Podle expertů je proto klíčové udržet oteplení co nejblíže hranici 1,5 °C. „Jediný způsob, jak zabránit dalším náhlým změnám s dalekosáhlými dopady, je rychlé snížení emisí skleníkových plynů,“ zdůraznila Abramová.

Zdroj: James Cook University, Australian National University, Nature.

Video, které jste mohli minout: Muskova loď Starship odstartovala k desátému zkušebnímu letu. Spadla do Mexického zálivu.