První umělá embrya jsou skutečností. Podívejte se na revoluci (nejen) v porodnictví

Reprodukce savců má svůj pevně daný řád. Mužské pohlavní buňky se spojí s ženskými, dojde k oplodnění vajíčka v děloze a následnému vývoji plodu až k porodu. Podle vědců z Weizmannova institutu v Izraeli ale existuje i jiná možnost, která se obejde bez spermií, vajíček i samotného aktu oplodnění.

Jinými slovy řečeno, v laboratořích vznikla první syntetická embrya na světě. A ačkoliv z nich žádní živí jedinci prozatím nevzešli, jde o zásadní průlom nejen pro zachování některých druhů, ale také pro léčbu nemocí a plného využití kmenových buněk.

„Je pozoruhodné prokázat, že embryonální kmenové buňky vytvářejí celá syntetická embrya, což znamená, že zahrnují placentu a žloutkový váček obklopující embryo,“ řekl profesor Jacob Hanna, který stojí za celým projektem. Pro časopis Cell dále potvrdil, že výsledkem je celý tým nadšený a hodlá aktuální úsilí spojit s loňským průlomem v podobě vytvoření umělé mechanické dělohy, umožňující přirozený růst myších embryí mimo dělohu skutečnou. V nejnovější práci bylo stejné zařízení použito k výživě myších kmenových buněk po dobu delší než týden, což je téměř polovina doby březosti myší.

Od myších embryí k lidským

Některé z buněk byly předem ošetřeny chemickými látkami, které „zapnuly“ genetické programy pro vývoj v placentu nebo žloutkový váček, zatímco jiné se bez zásahu vyvinuly v orgány a další tkáně. Zatímco většina kmenových buněk nedokázala vytvořit struktury podobné embryu, asi 0,5 % se spojilo do malých kuliček, z nichž vyrostly odlišné tkáně a orgány. Při srovnání s přirozenými myšími embryi se syntetická embrya z 95 % shodovala, pokud jde o jejich vnitřní strukturu a genetické profily buněk. A jak vědci mohli posoudit, vytvořené orgány byly funkční.

Hanna nicméně uvedl, že syntetická embrya nebyla „skutečnými“ embryi a neměla potenciál vyvinout se v živé jedince, nebo se tak alespoň nestalo, když byla transplantována do dělohy myších samic. Ovšem s přihlédnutím k tomu, že Hanna založil svou společnost Renewal Bio s vidinou pěstovat lidská embrya, u aktuálních pokusů s myšmi určitě neskončí. „V Izraeli a mnoha dalších zemích, jako jsou USA a Velká Británie, je tento postup legální a máme etické schválení provádět tuto činnost s lidskými pluripotentními kmenovými buňkami. To poskytuje etickou a technickou alternativu k používání embryí,“ uzavřel Hanna.

Je však otázkou, na jaké další etické problémy budou podobné pokusy narážet v budoucnu, a jak se bude legislativa stavět k tomu, zda syntetická embrya použít namísto přirozených – například u párů, které mají problém s početím. Vypěstované orgány ze získaných kmenových buněk by nicméně vědě a zdravotnictví posloužit mohly už nyní.

Zdroj: The Guardian