Na nejchladnějším místě planety klesá teplota k −100 °C. Přežití je tady otázkou vteřin
Hluboko v oblasti Země královny Alžběty na Antarktidě leží ruská, dříve sovětská stanice Vostok. Doslova uprostřed ničeho, obklopená sněhem a ledem. Není to vidět, ale vybudovali ji přímo na stejnojmenném vodním tělese, největším subglaciálním jezeře na světě. Od základů stanice ho ale dělí zhruba 4300 metrů ledu. V roce 1983 tady meteorologové naměřili –89,2 °C. Tehdy to byl rekord, ale ledová pustina na Východoantarktické plošině ukázala, že příroda zvládne daleko víc.
Satelitní data z let 2004 až 2016, která analyzovali vědci z National Snow and Ice Data Center (NSIDC) na University of Colorado Boulder, odhalila vysoko nad Vostokem tak extrémní kapsy mrazu, že by v nich člověk měl problém přežít i několik minut. Tam, kde led dosahuje nadmořské výšky 3 800 až 4 050 metrů, se podle měření teplota během polární noci propadla až na –98 °C.
Samotná nadmořská výška, poloha a stálá tma polární noci by na něco takového ani nestačily. K tak extrémním mrazům přispívá silný antarktický polární vír, tedy mohutný větrný systém rotující kolem kontinentu. Tento vír funguje jako cirkulující hráz, která nepropustí teplejší proudění a studený vzduch tak doslova uzavře nad plošinou.
Pro člověka jistá smrt
Kdyby vás někdo do takového mrazu vystrčil jen v trenýrkách a tričku, bylo by to z hlediska účinků nepříjemně blízko sprše v kapalném dusíku. Voda ve vašich povrchových tkáních zamrzne během sekund. Mikrokrystaly roztrhají buněčné membrány a během maximálně desítek sekund se objeví omrzliny třetího stupně. Oči mrznou taky; nejenže zamrzají slzy, ale rohovkové bílkoviny začínají vlivem extrémní teploty měnit strukturu. Člověk by tak ještě před smrtí oslepl.
Vdechovaný vzduch je navíc natolik chladný, že byste si při rychlém nádechu mrazem doslova spálili horní cesty dýchací. Hluboká hypotermie by nicméně nastoupila během několika minut a bolest a šok navíc trvají v extrémním chladu jen první okamžiky. Pak se dostaví otupění, ztráta koordinace a rychlá ztráta vědomí. Smrt v takových podmínkách je tak překvapivě milosrdná.
Přečtěte si také: Psi umrzali u bud, mráz minus 42,2 zastavil všecka auta. Český rekord z roku 1929 stále platí
Přežít o mnoho déle byste nedokázali ani dokonale vybavení proti mrazu. Při −98 °C zkřehnou i špičkové materiály, zipy praskají, rukavice tuhnou do konzistence dřeva a každým výdechem, byť s maskou, navíc ztrácíte ohromné množství energie. Vzduch je tak studený, že ho žádná pasivní výbava nedokáže ohřát na bezpečnou teplotu. V praxi byste potřebovali spíš skafandr. Pobyt venku v teplotách pod −60 až −70 °C je extrém, ke kterému se výzkumníci uchylují jen výjimečně a za velmi přísných podmínek.
Zdroj: NSIDC, Mayo Clinic, New Atlas, AGU
Video, které jste mohli minout: Silnice zvaná Cesta kostí je vystlaná těly vězňů Gulagu. Zabíjet dokáže i dnes
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
