Proč nemáme jen jednu nosní dírku? Naše tělo má geniálně vymyšlené předávání štafety
Dvě ruce, dvě nohy, dvě oči, dvě uši, jeden nos a v něm... dvě dírky. Takhle to má kromě člověka i plno zvířat. Má párové pravidlo opodstatnění i v tomto případě?
U většiny orgánů to rozhodně dává smysl. Díky dvěma nohám chodíme a držíme rovnováhu, dvě ruce usnadňují manipulaci s předměty i stabilizaci těla. Binaurální slyšení díky páru uší nám od pradávna pomáhá lépe rozumět tomu, co slyšíme, a rychle určit směr zvuku, ať už šlo o pláč dítěte, nebo řev predátora. Binokulární vidění dvěma očima zase poskytuje širší zorné pole a vnímání hloubky. Mohlo by se zdát, že dvě nosní dírky máme snad jen proto, aby se toho při rýmě mohlo víc ucpávat, případně aby si děti mohly vybrat, kam si strčí korálky a další poklady. Několik logických a pozitivních důvodů se ale najde.
Čím dýchají praváci?
Nosní dírky si vzájemně pomáhají a dělí se o zátěž. „I když si toho vědomě nevšímáme, dýcháme převážně jednou nosní dírkou,“ uvedl pro deník The Guardian Michael Wareing, specialista ORL z Londýna. Mezitím se „druhá strana trochu ucpe a odpočívá. To se automaticky mění zhruba po čtyřech až šesti hodinách, takže se pak druhá strana uvolní.“
Neznamená to, že úplně vypne. Reálně jedna funguje na 75 % a druhá jede na čtvrtinový výkon. Jestli si chcete ověřit, která je teď právě v zápřahu, zkuste si vydechnout zblízka na zrcadlo. Obě ho zamlží, ale z jedné strany bude skvrna větší. Tam funí vaše aktuální dominantní nosní dírka. Není to náhodou zrovna ta levá? Ze studií totiž vyplývá, že praváci častěji dýchají levou.
Nepříjemné probuzení
Během 24 hodin u člověka proběhne čtyři až osm „výměn stráží u brány“ nosu, aniž by si toho všiml. O pozornost si nosní systém řekne ve chvíli, kdy nás přepadne nachlazení a rýma a jeden „průduch“ se ucpe, i když měl mít zrovna službu. Anebo se ucpou hned oba dva. Do jinak efektivního „rozpisu služeb“ taky mohou hodit vidle posunutá nosní přepážka například vinou úrazu a další zdravotní omezení, jako jsou polypy nebo nádory.
Všimnout si toho můžeme – aniž bychom chtěli – i v noci. Při spaní na (dejme tomu) pravém boku se může vlivem gravitace pravá nosní dírka více ucpat. Což je v pohodě, dokud je zrovna řada na levé. Když se má ale pravá ujmout práce, je náročnější přes ni prohnat vzduch a nepříjemný pocit může vést k probuzení.
Střídání má kromě dělby zátěže podle jedné populární teorie i funkci udržování vlhkosti. Pro server Living Science ji přiblížil Michael Benninger z Clevelandské kliniky: „Někteří lidé spekulují, že to souvisí s tím, aby se na jedné straně mohla vytvořit vlhkost a dírky nevyschly.“
Čichám, čichám...
Nedominantní nosní dírka si každopádně zas tak neodpočine. Pořád čichá. Jakmile se molekuly pachu dostanou do nosu, rozpustí se v hlenu. Čím pomalejší je proudění vzduchu do nosní dírky, tím je na rozpouštění více času. Z toho důvodu se v různých částech nosu zachytí různé pachy. Potvrdil to experiment neurovědce Noama Sobela ze Stanfordu, jehož výsledky publikoval v roce 1999 v žurnálu Nature. Účastníci pokusu čichali jednou nosní dírkou chemickou směs pomalu vstřebávaného oktanu a rychle vstřebávaného karvonu. Téměř všichni hlásili silnější oktanový zápach, pokud použili ucpanější dírku, a více karvonový odér, když nasávali průchodnější dírkou. Koncentrace směsi přitom byla pro všechny stejná.
Přečtěte si také: Může se člověku po transplantaci orgánu změnit osobnost? Zvláštní fenomén demonstruje případ kuřecích nuggetek
Byť jsou nosní dírky mnohem blíž u sebe než uši nebo oči, taky pomáhají v lokalizaci podnětů. „Fakt, že máme dvě nosní dírky, umožňuje našemu mozku detekovat malé rozdíly v počtu molekul, které se ke každé z nich dostanou, takže můžeme sledovat pachovou stopu stejně jako stopařští psi,“ vysvětloval v článku pro The Conservation Rodrigo Suarez, docent na fakultě biomedicínských věd Univerzity v Queenslandu. Pokud je jedna nosní dírka ucpaná, určit směr pachu je daleko těžší.
Evoluční výhoda
S jednou nosní dírkou by se nám žilo hůř. Nejenže bychom ztratili schopnost snáze si vyčenichat potravu nebo zacílit nebezpečný zápach. Běžná rýmička by nám přinesla dramatičtější situace než dnes. Bez záložního dýchacího kanálu by nám při ucpání nosu nezbývalo nic jiného než dýchat ústy, což není moc pohodlné, navíc je to i méně bezpečné. Každý orgán se vyvinul se svou funkcí. Nos filtruje vzduch, který vdechujeme do plic, od bakterií a znečišťujících látek – a také ho zvlhčuje a ohřívá. Reguluje naše dýchání a průtok krve.
A pokud potřebujete existenci dvou nosních dírek ještě nějak ospravedlnit, stačí si představit, jak divně bychom vypadali jen s jednou...
Zdroj: Living Science, IFL Science
Video, které jste mohli minout: Nemají jediný šroubek, dodnes se natahují ručně. Poznejte barokní hodiny v Plasích