Může se člověku po transplantaci orgánu změnit osobnost? Zvláštní fenomén demonstruje případ kuřecích nuggetek
Pacienti, kteří prodělali transplantaci nějakého orgánu, občas lékařům hlásí změny, které si nedovedou vysvětlit. Ať už jde třeba o preference chutí nebo rozdíl v prožívání emocí. Odborníci bývají k podobným případům poněkud skeptičtí, přesto je ale nedokáží uspokojivě vysvětlit.
Od první úspěšné transplantace orgánů uběhlo letos sedmdesát let. Americký lékař Joseph Murray tehdy voperoval Richardu Herrickovi ledvinu jeho identického dvojčete Ronalda. Od roku 1954 se lékaři naučili velice mnoho a transplantacemi různých orgánů již zachránili nespočet lidských životů.
Otázka, jestli transplantovaný orgán je skutečně jen náhradním dílem, anebo s sebou nese i něco víc, samozřejmě už napadla mnohé, jak z řad laiků, tak z řad odborníků. A podle nového výzkumu je tato otázka obzvláště relevantní, pokud jde o orgán, který si lidé v minulosti nejvíce spojovali s emocemi.
Podivuhodný případ kuřecích nuggetek
Příjemci transplantovaného srdce patří mezi ty, kteří změny popisují nejčastěji. Ať už jde o chutě, hudební vkus nebo dokonce o to, čeho se bojí. Některé z těchto změn překvapivě odpovídají preferencím dárců. Jeden z nejznámějších a vědecky nejlépe popsaných případů je zveřejněný v akademické publikaci Journal of Near-Death Studies.
Čtěte také: Froněk z IKEM: Nejsme šílenci, kteří chtějí dárci ublížit. Vysvětlil, jak transplantace funguje
Pacientka, mimochodem tanečnice a propagátorka zdravé stravy, dostala při odchodu z nemocnice po transplantaci srdce téměř nekontrolovatelnou chuť na smažené kuřecí nuggetky, což je jídlo, které nikdy předtím nekonzumovala. Právě kuřecí nuggetky se našly v kapse dárce orgánů, který tragicky zahynul a jehož srdce žena dostala.
Vědci zkoumají čtyři možnosti
Mechanismů, které by přenos emocí nebo chutí mohly vysvětlit, podle vědců existuje více. Jednak je to buněčná paměť. Podle některých odborníků mohou jednotlivé buňky nebo sítě buněk schopné vytvářet vzpomínky. Spojení s novými buňkami dárce by pak možná mohlo způsobit i různé nečekané změny.
Dalším mechanismem, který mají vědci v hledáčku, jsou epigenetické změny. Epigenetika zkoumá možnosti aktivovat nebo deaktivovat geny, aniž by došlo ke změně DNA. Tyto změny by teoreticky mohl způsobit i transplantovaný orgán. Srdce také produkuje elektromagnetické pole, které s tělem komunikuje do té míry, že by jinak velký nebo výkonný orgán, který jej nahradí, mohl stávající rovnováhu energetické interakce změnit.
Mohlo by vás zajímat: Muž s prasečí ledvinou zemřel dva měsíce po transplantaci. Rodina i přesto lékařům děkovala
Poslední teorií, kterou odborníci mají, je, že srdce obsahuje komplexní nervovou síť. Ta je nejen zodpovědná za regulaci srdečního rytmu, ale je s mozkem daleko propojenější, než se dříve tušilo. Neurologické, biochemické a biofyziologické interakce mezi těmito dvěma orgány naznačují, že srdce může ovlivnit nejen tělesné procesy, ale i naše vědomí. A tak by v této „malé mysli“ mohly být uchované i některé druhy vzpomínek a spolu s orgánem se tak dostat do těla příjemce.
Zdroj: National Library of Medicine, Journal of Near-Death Studies, MDPI, Daily Mail.
Video, které jste mohli minout: Obrovskou mayskou pevnost obklopuje pocit strachu, podívejte se na video