Američané otestovali chytrou protilodní pumu na dohled Ruska. Tamní armáda vše pozorně sledovala
Potopit na moři velkou loď jediným mocným úderem je výsadou ponorek vybavených účinnými torpédy. Ponorek je ale málo a jsou relativně pomalé, proto se strategie americké armády zaměřila na letecké bombardování. Od roku 2022 využívá upravenou leteckou pumu GBU-31 Quicksink, kterou na lodě shazují letadla.
Dostat těžké bombardéry nebo rychlé stíhačky na druhý konec světa v řádu desítek hodin je vyzkoušenou praxí – naposledy v červnu 2025 takto americké B-2 Spirit startující ze základen v USA dopravily nad Írán těžké pumy určené k ničení íránského jaderného programu. Nápad vybavit bombardéry upravenou protilodní pumou tak byl logickým rozšířením jejich využití.
Přečtěte si také: Šest torpéd, šest zásahů. Nejúspěšnější salva v historii potopila i velkou letadlovou loď
Test na dohled Ruska
První test proběhl už na konci dubna 2022, kdy stíhací letoun F-15E Strike Eagle potopil na cvičném polygonu v Mexickém zálivu plavidlo s použitím jediné 907kilogramové bomby GBU-31 opatřené přelomovým systémem Quicksink, který z „hloupé“ pozemní bomby dělá chytrou naváděnou protilodní zbraň. Od té doby americké letectvo vyzkoušelo různě velké bomby Quicksink nejméně pětkrát, naposledy 3. září 2025 na severu Norska doslova nadohled ruského námořnictva, které celou operaci pozorně sledovalo.
Test uskutečnil strategický bombardér B-2 Spirit, který startoval z Whitemanovy letecké základny v Missouri, kde ho pozemní personál vybavil dvěma typy pum Quicksink, a to 500liberní (227 kg) GBU-38 a 2000liberní (907 kg) GBU-31. K bombardéru se připojily čtyři stíhačky F-35 norského letectva a také jeden letoun Boeing P-8 Poseidon zajišťující elektronický průzkum. Bombardér shodil nejméně jednu pumu GBU-31 na hladinový cíl, který zničil. Zásah potvrdily snímky pořízené periskopem norské ponorky.
Kromě úspěšnosti testu má velký význam i místo, kde vlastní operace proběhla. Stalo se tak nedaleko ostrova Andøya, který je nejsevernější součástí Lofot, a který leží jen 590 kilometrů západně od pozemní rusko-norské hranice. Nedaleké Barentsovo moře pak Rusko považuje za svou sféru vlivu a pravidelně zde pořádá velká námořní cvičení. Při jednom z nich se zde 12. srpna 2000 potopila jaderná ponorka Kursk.
Chytrá puma s vlastní databází cílů
Systém Quicksink se skládá z límce, který obepíná tělo bomby, a z ocasní naváděcí jednotky, která využívá GPS. V nose bomby je pak umístěný laser, který po přiblížení k cíli navádění přebírá a koriguje.
Mohlo by vás také zajímat: Neviditelný rozsévač zkázy. Co umí bombardér B-2, se kterým Američané zaútočili na Írán?
Puma nemá žádný pohon, může ale klouzavým letem dostihnout cíl vzdálený až 24 kilometrů. Při přiblížení nejprve změří velikost cíle a porovná ho s interní databází objektů. Vyhledávač pak ocasní jednotce dodá data pro korekci dráhy, aby puma detonovala vedle trupu těsně pod čárou ponoru.
Zdroj: Newsweek, The War Zone
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
