Byl dvakrát větší než T-Rex a vážil jako sedm slonů. Seznamte se s nově objeveným dinosaurem
To, co jsme si četli o dinosaurech, když jsme byli malí, už dávno neplatí. Pořád se objevují nové a nové fosílie, které přepisují pravěké rekordy, posouvají časovou osu a pomáhají vysvětlit, jak to na Zemi vypadalo, než na ni dopadl obří meteorit a celou dinosauří éru ukončil.
Před deseti lety našel u břehů rybníka v provincii Chaiyaphum místní Thajec výjimečně zachovalou kostru neznámého tvora. Zatímco dříve si paleontologové museli obvykle vystačit s pár úlomky, tentokrát měli k dispozici několik obratlů, žeber, kyčelních kostí i kostí končetin. Stehenní kost měřila přibližně stejně jako dospělý člověk na výšku, takže muselo jít o opravdu obřího živočicha. Po letech výzkumů konečně thajsko-britský tým vědců oznámil v časopise Scientific Records, že jde o nový druh dinosaura, největšího dosud nalezeného dinosaura v jihovýchodní Asii. Vedoucí studie Thitiwoot Sethapanichsakul z University College London, který pochází z Thajska, si splnil velký dětský sen. Přál si totiž nejen objevit dinosaura, ale taky ho moct pojmenovat.
Bůh větší než T-Rex
Nagatitan chaiyaphumensis, seznamte se. Naga je v thajském buddhismu jedno z nejmocnějších božstev, vypadá jako had s dračí hlavou, někdy se zobrazuje i s více hlavami. Třeba se mytologie skutečně inspirovala tvorem, který jihovýchodní Asii obýval v době rané křídy, před 110 až 120 miliony let. Nagatitan nebyl had, ale sauropod s velmi dlouhým krkem. Na délku měl 27 metrů, což je víc, než kolik měřil průměrný diplodocus, jeden z nejdelších živočichů, co kdy na Zemi žil. Vážil okolo 27 tun, což odpovídá sedmi průměrným dospělým slonům indickým. V porovnání s nejznámějším pravěkým predátorem, T-Rexem, byl nagatitan dvojnásobně velký. Hrůzu ale mohl budit maximálně svými rozměry, rozhodně ne dravými zuby. Stejně jako diplodocus se nagatitan řadil k býložravcům.
Sauropodům není horko
Zkoumání nagatitana pomáhá vysvětlit, proč kdysi nastal boom dinosaurů sauropodů. Nagatitan se potuloval po Zemi v době, kdy hladina oxidu uhličitého v atmosféře stoupala v souladu s vysokými teplotami. Paul Upchurch z UCL uvedl, že kvůli vysokým teplotám se pravděpodobně měnila rostlinná potrava, která byla pro tyto obrovské býložravce zásadní.
Stopy nalezené ve formaci, která vydala i nagatitanovy ostatky, naznačují, že tu hojně rostly mírně suché křoviny. Tehdy bylo Thajsko blíže rovníku, než je dnes, a naše planeta byla v tzv. skleníkovém stavu (termín označuje předindustriální období, kdy teplota stoupla o cca 4-5 °C). Výzkum ukázal, že velkým sauropodům se v takových podmínkách dařilo. Spásáním bujné vegetace, okusováním stromů, přesliček a kapradin a udusáváním půdy udržovali oblast otevřenější, ne tak zalesněnou. V teplém období křídy se postupně zvětšovali a po nagatitanovi přišly ještě těžší váhy! Objevil se například ruyangosaurus, který vážil téměř 60 tun.
Přečtěte si také: Spicomellus: Nově objevený dinosaurus je považován za „jurský tank“. Měl extrémně nebezpečné brnění
Mohlo by se zdát zvláštní, že sauropodi dobře snášeli vysoké teploty, protože rozměrná těla se hůř ochlazují. Upchurch ale vysvětluje, že anatomicky byli na zvládání tepla překvapivě dobře vybavení. Jejich dlouhé krky zvětšovaly povrch, kterým mohli uvolňovat teplo. Při výdechu jim také pomáhal odvádět tělesné teplo komplexní systém vzduchových vaků. Když se tedy jejich biotop přesunul do teplých lesů s potravou ve výškách, evoluce a schopnosti čelit teplu umožnily sauropodům přežít a zvětšit se, aby dosáhli na jídlo.
Zdroj: BBC, National Geographic
Video, které jste mohli minout: Byli jsme za jelítka. Prostě jsme valily. Hvězdy Asia Express svěřily zážitky fanouškům