Výtvor vyspělé mimozemské civilizace? Marťanský měsíc Phobos je opředený záhadami

S teorií, že Phobos nemusí být nutně jen měsícem, přišel v 50. letech 20. století sovětský astrofyzik Josif Samuilovič Šklovskij. Společně s americkým astronomem Carlem Saganem vydali v roce 1966 knihu Inteligentní život ve vesmíru, v níž se oba domnívají, že Phobos je uměle vytvořená struktura.

Vesmír

Našli jsme konečně důkaz o životě na Marsu? Jiné vysvětlení nového objevu zatím nemáme

Záhada monolitu

Větší ze dvou měsíců Marsu (tím druhým je Deimos, tedy Hrůza) obíhá velmi blízko povrchu Marsu, jde o pouhých 5982 km. Má silně nepravidelný tvar připomínající trojosý elipsoid o nejmenším průměru 18 km a jeho jinak hladký povrch je pokrytý krátery a rýhami.

V roce 1998 ale vyvolaly pozdvižení dva snímky povrchu Phobosu pořízené americkou sondou Mars Global Surveyor, na nichž byl zřetelně patrný velký monolitický útvar o průměru 85 metrů a výšce 90 metrů vrhající dlouhý stín. Podle George J. Haase, jehož společnost Cydonia Institute se zabývá zkoumáním Marsu, NASA vznik monolitu vysvětlila rozpadem skály, která se uvolnila z blízkého horského hřebene. „Žádný takový povrch v této oblasti ale není,“ rozporuje Haas tvrzení NASA v pořadu Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem na Prima ZOOM.

The Phobos Monolith is a large rocky boulder found on Phobos, the largest and innermost of the two natural satellites of Mars (the other being Deimos).[1] The rock is 85 m (275 ft) at its base and 90 m (300 ft) high. pic.twitter.com/TfkbtZ1vi4

— Black Hole (@konstructivizm) August 13, 2025

Oblast kolem monolitu by měla prozkoumat společná robotická mise společností Mars Institute a Optech nazvaná PRIME a tvořená orbitální sondou a přistávacím modulem. Cílem je podrobně prozkoumat geologické podmínky Phobosu a dopravit na Zemi vzorky jeho hornin, mise však zatím zůstává jen ve fázi příprav.

Záhady a konspirace

Záhadný „čtverec“ na Marsu rozpoutal bouři konspiračních teorií. Pravda je přitom velmi jednoduchá

Dutý měsíc?

S geologií souvisí i další anomálie Phobosu. Mise Mars Express vyslaná Evropskou kosmickou agenturou v roce 2008 totiž zjistila, že marťanský měsíc je částečně dutý. Svědčí o tom hustota Phobosu, která je pouhých 1887 g/cm³ (pro srovnání střední hustota našeho Měsíce je 3341 g/cm³). Vědci se proto domnívají, že Phobos je tvořen velkými balvany a menšími kameny volně drženými pohromadě gravitací, spíše než jedním pevným kusem těžké horniny (teorie „hromady suti“).

Mohlo by vás také zajímat: USA míří na Mars: Měsíc je jen mezistanice, řekl expert. Kdy by mohly rudou planetu pokořit?

To, že je Phobos dutý, předpokládali už Šklovskij a Sagan, podle nichž měl být marťanský měsíc výtvorem vyspělé mimozemské civilizace. Jejich závěry se ale opíraly zejména o rychlý pokles oběžné dráhy Phobosu, což vědci později revidovali. Dnes se předpokládá, že slapové síly Marsu na Phobos silně působí tak, že se v budoucnu buďto rozpadne a jeho trosky vytvoří kolem Rudé planety prstenec, anebo zhruba za 50 milionů let narazí do jejího povrchu.

Zdroj: Lunar and Planetary Science, NASA

Video, které jste mohli minout: Jediná naděje na záchranu lidstva? Musíme kolonizovat galaxii, což má řadu nástrah