Dělá se Pumpkin Spice Latte ze skutečných dýní? Známe všechny „tajemné“ přísady

Už jen chvíli a pořádně to vypukne. Videa od bazénů a plážových barů v instagramových feedech začnou nahrazovat fotky teplých ponožek a všeho, co jenom trochu připomíná dýni. V jednom slavném řetězci kaváren už si to podchytili na konci srpna a do nabídky zařadili klasické dýňové latté i verzi na ledu.

Dýňové latté je prostě hit. Pro neznalce tohoto typicky podzimního sortimentu to ale může znít poněkud podivně. Kafe z dýní? To jako fakt?

Historie

Co je vlastně Halloween? Dlabání dýně předcházela jiná zelenina, Američané tradici zmutovali

Svíčky a svařák

Ne, buďte v klidu. Co je tedy tajemstvím jeho chuti? Dýňové koření (pumpkin spice) je kořenící směs, která se původně v USA používala na ochucení dýňového koláče. Do mixu patří skořice, muškátový oříšek, zázvor, hřebíček a někdy taky nové koření. Může se přidat i vanilka. Samé čichově výrazné věci, které společně vykouzlí vůni podzimu. Postupně se aromatická směs začala vytvářet i synteticky a přidávat do řady produktů od bonbónů, přes vonné svíčky, až po lubrikanty (vážně).

V našem časovém pásmu voní podzim v podstatě stejně. U nás tradičnější perníkové koření má k tomu dýňovému hodně blízko. A předvánočními trhy se nedá projít, aniž by vás do nosu nepraštil odér svařáku, jehož základem jsou – samozřejmě kromě vína – skořice, hřebíček a badyán.

Věda a technika

Myši získaly čich potkanů. Jde o další krok na cestě k hybridu člověka a prasete

Drahý luxus

Proč si zrovna tyto vůně spojujeme s podzimem? Dýně sice dozrávají od konce srpna do konce října, ale jednotlivé složky koření pocházejí z tropických oblastí především jihovýchodní Asie, kde neznají podzim v melancholickém a chladnějším smyslu naší severní polokoule. Indonéské souostroví Moluky je domovem muškátového oříšku a hřebíčku, skořice je ze Srí Lanky, zázvor z Indie a Číny. Nové koření má původ na druhé straně světa, v Mexiku a Karibiku.

Odpověď najdeme v historii. Koření kdysi představovalo luxusní artikl, který dovážely lodě z velkých dálek (skořice dokonce bývala dražší než zlato). Proto se šetřilo na speciální příležitosti, jakými byly oslavy sklizně a zimní svátky. Čichové vjemy nasávané u domácího krbu i ve veřejném prostoru se po generace zapisovaly do kolektivní paměti a vytvořily pevnou spojnici s podzimem.

Mohlo by vás zajímat: Výzkum na devadesátnících tvrdí, že káva, alkohol a nadváha vedou k delšímu životu

Studie publikovaná v žurnálu Progress in Neurobiology vysvětluje, že čichové podněty působí na hipokampus, kde se formují emoce a vzpomínky, přímo a mnohem silněji než zrakové, zvukové a hmatové stimuly. Proto nám známé vůně dokážou vyvolat tak intenzivní asociace. Stačí ucítit skořici a už vytahujeme svetr.

Zdroj: IFLScience, The Food Historian

Video, které jste mohli minout: Pokus o sestřelení UFO: Raketa se od objektu jen odrazila, kongresman ukázal záznam