Záhada směšně malých předních končetin Tyranosaura rexe byla vyřešena. Proč je neměl větší?
Přední končetiny tyranosaura Rexe vzbuzují zájem odborníků už dlouho, smysl jim ale jejich podoba začala dávat až teď. Nová studie totiž naznačuje, že byly cenou za mnohem účinnější zbraň.
Tyranosaurovy „ručičky“ vypadaly celkem komicky už za dob, kdy představa o jeho podobě odpovídala tomu, co jsme viděli v oblíbeném filmu Stevena Spielberga Jurský park. A teď, když víme, že byl pravděpodobně ještě mohutnější, je to snad ještě horší.
Paleontologové dlouho tápali a vymýšleli teorii za teorií. Spekulovalo se, že dravci končetiny používali k chycení a znehybnění kořisti, že nějak sloužily k námluvám, i že se ruce při vývoji smrskly čistě z bezpečnostních důvodů, aby o ně zvířata nepřišla při divokém skupinovém porcování úlovku. Nejnovější rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the Royal Society B ale všechny dosavadní spekulace smetla ze stolu a ukázala na viníka. Za zakrnělé ruce slavného dravce může jeho vlastní hlava.
Něco za něco
Příroda zkrátka nemá ráda plýtvání energií a nerostnými surovinami, takže když začala u masožravých predátorů upřednostňovat obří, masivní lebku schopnou drtit kosti, je logické, že ubrala jinde. K závěru, že to odnesly právě tyranosauří ručičky, došel mezinárodní tým vědců pod vedením Charlieho Rogera Scherera z Londýnské univerzity poté, co podrobil detailní analýze 85 různých druhů dinosaurů.
„Pokud jste dinosaurus s extrémně silnou stavbou lebky, je téměř stoprocentní jistota, že budete mít velmi malé přední končetiny,“ vysvětluje Scherer. „Není podstatné, jestli zvíře váží tunu, nebo deset tun.“ Jakmile se evoluční prioritou stala hlava jako hlavní zbraň pro lov stále větší kořisti, udržování dlouhých paží s těžkými drápy začalo být podle Scherera pro dinosauří tělo energeticky nevýhodné. Výsledek je, že se svaly a kosti na rukou zmenšily a ušetřená energie šla do čelistí.
Čtěte také: V Thajsku nalezli „posledního titána“: Vážil jako čtyři sloni a jméno má po mýtickém hadu
Vědci tenhle trend dokázali doložit poprvé v historii. Povedlo se jim to napříč pěti naprosto odlišnými skupinami dvounohých masožravých dinosaurů, kteří obývali planetu v průběhu 180 milionů let, od triasu až po konec křídy. Na škále, která zachycuje sílu a velikost lebky v porovnání s drobností předních končetin, nicméně T-rex vede.
Zbytečné nebyly
Zatímco obří masožravci se proměnili v jakési suchozemské žraloky, kteří všechno řešili hlavou napřed, velcí býložravci si dlouhé paže ponechali. Potřebovali je totiž k přitahování vegetace a obraně před predátory. Zmenšování končetin navíc u každé skupiny dravců probíhalo jinak – někteří dinosauři nejprve přicházeli o prsty, u jiných se zkracovalo předloktí.
Že by ale pracky T-rexe byly úplně k ničemu, to zas vědci odmítají. Nějakou drobnou funkci v běžném životě mít musely, na její přesné odhalení si ovšem budeme muset počkat do dalších výzkumů.
Zdroj: CNN, Proceedings of the Royal Society B, CSE
Video, které jste mohli minout: Modří psi v okolí Černobylu: Žádný podvrh, tvrdí experti. Nastínili možnou příčinu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
