Jak skutečně proběhla bitva u Thermopyl? Boj 300 Sparťanů byl ještě odvážnější než ve slavném filmu
Bitvy dávných válečníků (3) – první den u Thermopyl
Vše začíná večer 13. srpna 480 př. n. l., kdy předvoj hrozivé perské armády přicházející z Thessálie v severním Řecku dorazí ke vstupu do Thermopylské soutěsky. Proti nim stojí oddíl 300 Sparťanů v čele s králem Leónidem, kteří zaujali celou šíři průsmyku. Těžce vyzbrojení a se svými štíty a přilbami jsou Řekové pevně odhodláni udržet průsmyk, který jako jediný na strmém pobřeží umožňuje perským hordám pokračovat na jih a dosáhnout Athén.
Najít dnes místo legendárního střetnutí je obtížné, protože moře se od starověku vzdálilo od soutěsky na pět kilometrů. V oblasti ale stále vyvěrají horké sirné prameny, podle nichž místo dostalo svůj název Thermopylae, tedy Horké brány.
Přečtěte si také: V krvavé bitvě u Arausia padlo 80 000 vojáků. Římané udělali hloupou chybu
Průběh bitvy, která se zde odehrála, známe z jediného pramene, jímž je vyprávění „otce historie“ Hérodota (484 př. n. l. – 420 př. n. l.), autora knihy Dějiny sepsané asi 40 let po Thermopylách. Je ale jeho vyprávění hodnověrné? „Zpovídal lidi, kteří události prožili, takže Hérodotovi věříme. Je v každém případě jediný, kdo podal svědectví lidí, kteří tyto bitvy zažili,“ objasňuje postoj moderní historiografie k Hérodotově popisu v dokumentu Bitvy dávných válečníků na Prima ZOOM francouzský historik Vincent Torres-Hugon.
Perská říše proti hoplítům
Hérodotos odhadl sílu perské armády před Thermopylami na víc než dva miliony bojovníků, což bude jistě přehnané. I kdybychom ale souhlasili s dnešními odhady, které mluví o 150 000 – 300 000 bojovnících v první linii, jednalo by se o desetinásobek celé tehdejší mužské populace Athén. Právě Athény se staly terčem zloby perského „krále králů“ Dáreia I., protože měly tu drzost podpořit vzpouru maloasijských Řeků proti perské nadvládě. V bitvě u Marathónu v roce 490 př. n. l. ale byla perská invazní armáda Athéňany poražena a zatlačena zpět do Asie.
Tím ale Peršané neskončili. Trvalo deset let, než připravili odvetnou výpravu, jejíhož velení se chopil Dáreiův syn Xerxés I., a zamířili k Thermopylám. Obří vojsko tvořili bojovníci ze všech koutů Perské říše – vedle samotných Peršanů stáli Egypťané a Etiopané, skythští jezdci z Kavkazu, Baktrijci z Afghánistánu nebo Indové ze severu Indie. Nesourodá armáda, do níž každý přišel se svou vlastní kulturou boje, vlastní logistikou a vlastními zbraněmi.
Proti nim stojí elitní válečníci starověkého Řecka – hoplíté. Vyzbrojeni dvoubřitým kopím, delším, než měla většina Peršanů, mečem, kulatým štítem, hrudním pancířem, bronzovými holeněmi a ergonomickou přilbou vyrobenou každému muži na míru, představovali odolného soupeře a díky své zbroji a disciplíně měli zpravidla menší ztráty. Peršané proti řecké defenzivní hradbě uzavírající průsmyk nemohou efektivně nasadit jízdu a lučištníky ani využít mnohonásobnou početní převahu. Nezbývá jim než přistoupit na boj muže proti muži a pokusit se hradbou hoplítů pohnout.
Češou se, aby zemřeli krásní
Ráno 14. srpna 480 př. n. l. perský zvěd ohlásí Xerxovi, že Řekové ve svém táboře klidně cvičí a češou si vlasy. „Dej pozor,“ varuje perského krále Démaratos, bývalý spartský král, který je coby psanec v Persii ve vyhnanství. „Jsou to nejlepší bojovníci na světě. Raději zemřou, než aby se vzdali.“
Tito bojovníci připravení zemřít, zatímco si klidně češou vlasy, jsou Sparťané, nejobávanější hoplíté Řecka. „Sparťané se před smrtí češou, protože vědí, že v boji zemřou a chtějí umřít krásní,“ vysvětluje francouzský historik Nicolas Richter. „Čím krásnější mrtvola, tím úctyhodnější bude člověk, který zemřel.“
První krev
Xerxés ale nespoléhá jen na pozemní armádu. Po moři jeho bojovníky sleduje také úctyhodná flotila 1200 lodí, proti nimž Řekové vyšlou 271 válečných triér, z poloviny dodaných Athénami. Odhodlání Řeků bránit se invazi, kterou na korintském panhelénském kongresu schválilo 31 městských států, nicméně hatí významná událost. Jsou jí olympijské hry, během nichž se žádný Řek nesmí chopit zbraní, jinak urazí bohy. I proto po souši k Thermopylám vyrazí jen minimum bojovníků, včetně 300 Sparťanů jde o necelých 7000 mužů.
Po čtyřech dnech vzájemného pozorování a vyjednávání Xerxés u Thermopyl pochopí, že Řekové neuhnou. Bitva začíná frontálním útokem perské lehké pěchoty a lučištníků, jejichž mračna šípů podle Hérodota na chvíli zastíní slunce. Spartská falanga tvořená hradbou o sebe opřených štítů ale odolá. Xerxés tedy vysílá do boje svou elitní jednotku deseti tisíc Nesmrtelných. Tvoří ji šlechtici Perské říše, na jejichž místo v případě smrti nebo zranění okamžitě nastupuje náhradník. Ani Nesmrtelní ale s Řeky nepohnou.
Jaká byla výzbroj a výstroj řeckých hoplítů, můžete vidět zde:
Lakedaimonský obrat
Následujícího rána bitva pokračuje. „Řekové své vojáky střídají. V první linii nebojují od rána do večera ti samí. To jim umožňuje odpočívat, zatímco Peršané nemohou jejich linie prolomit,“ vysvětluje řecký historik Constantinos Lagos. Hérodotos ke druhému dni bitvy stroze poznamenal, že „Peršané si nevedli o nic lépe“. Zmiňuje ale i další účinnou taktiku Sparťanů, kterou představuje předstíraný ústup.
Tento manévr popisuje jiný řecký autor Xenofón, který se v roce 401 př. n. l. zúčastnil anabáze 10 000 řeckých žoldnéřů v Persii. Jde o takzvaný lakedaimonský obrat, který, aby byl účinný, musí být proveden dokonale koordinovaně. První řada hoplítů při něm zruší svou linii a muži proklouznou druhou řadou dozadu. Další řada udělá totéž, takže se v jednu chvíli celá falanga otočí k nepříteli zády. Protivník se v zápalu boje pustí do pronásledování a rozruší svou formaci. V tu chvíli se hoplíté otočí a nepříteli znovu nastaví neprostupnou hradbu štítů. Podle Xenofóna dokázali tento manévr v bitevní vřavě díky své vojenské výchově provést jedině Sparťané.
Zlom v bitvě
Večer druhého dne si Xerxés zoufá. Sparťané stále odolávají a jeho loďstvo zdecimovala bouře tak, že třetina lodí klesla ke dnu. Zbytek nedokázal prorazit u mysu Artemísion řeckou námořní obranu a musel potupně obeplout celý ostrov Euboia. Přesto králi králů nečekaně svitne naděje v podobě zrádce z řeckých řad, který Peršanům ukáže stezku horami vedoucí Řekům do zad.
Za soumraku se na cestu trvající asi deset hodin vydává kontingent perských bojovníků. Jde o 20 000 vojáků v čele s Nesmrtelnými. V horách narazí na tisícovku hoplítů, které sem prozíravě vyslal Leónidás. Připraveni zemřít v boji s přesilou zaujmou Řekové obrannou pozici, Peršané je ale obejdou. Jejich cílem je týl Sparťanů. Leónidás je ale varován a rozhodne se na hrozící obklíčení reagovat po svém. Pošle všechny Řeky až na 300 svých Sparťanů, neznámý počet spartských otroků-heilótů a zhruba 700 Thespianů zpět do Athén, kde budou jako živí užitečnější při obraně města.
Poslední boj
Třetího dne ráno tak zůstává Leónidás na bojišti sám obklopen tisícovkou hoplítů, kteří budou čelit perskému tlaku ze dvou stran. Spartský král, který má 150-200krát méně bojovníků, ale nehodlá čekat na úder a nařizuje útok na Xerxův tábor. Jde o taktické rozhodnutí – tím, že útočí na sever proti Xerxovi a zezadu na sebe láká oddíly, jež v noci prošly horami, umožní Řekům, které teprve před několika hodinami poslal na jih, nerušený ústup.
V prudkém boji muže proti muži nakonec král Leónidás umírá a naplňuje tak věštbu, kterou před bitvou vyřkla Delfská věštírna, podle níž „v této válce buď Sparta ztratí krále, nebo bude zničena“. Bojujícím Řekům se za cenu velkých ztrát podaří získat Leónidovo tělo a ustoupit na Kolonos, malý pahorek u východu ze soutěsky. „Na tomto místě se bránili mečem, a ti z nich, kteří je ještě měli, rukama a zuby. A když zbyli už jen ti poslední, dorazili je šípy,“ popsal poslední boj Řeků Hérodotos. Známý nápis na tomto místě hlásá: „Poutníče, jdi a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“
Konec perských snah
Po bitvě Xerxés vyhledá tělo mrtvého Leónida, setne mu hlavu a nechá ji napíchnout na kůl. Pak se znovu vydá na cestu směrem na jih, do Athén. Najde je ale téměř prázdné – díky oběti Sparťanů u Thermopyl byli obyvatelé včas evakuováni.
Mohlo by vás také zajímat: Největší záhada archeologie? Tajemný předmět z dob Římské říše trápí vědce, svitla ale naděje
Rozzuřený Xerxés nechá zbytek obyvatel zmasakrovat a Akropoli srovnat se zemí. Karta se ale obrací. O několik dnů později porazí řecké lodě perskou flotilu u Salamíny a rok po bitvě u Thermopyl způsobí spojená armáda hoplítů vyslaných všemi členy řecké koalice u Platají perskému vojsku tak drtivou porážku, že se Perská říše do Řecka už nikdy nevrátí.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
