Vykradače hrobů lhaní nezachránilo. Skandál na hřbitově vyřešil netradiční důkaz
V bizarním případu vykrádání hrobů na známém americkém hřbitově Burr Oak se federální agenti nemohli opřít o žádné obvyklé stopy jako otisky prstů, DNA nebo kamerové záznamy. Do vězení zločince ale nakonec dostali – a pomohl jim k tomu chomáč obyčejného mechu.
Hřbitov Burr Oak u amerického Chicaga patří mezi významná místa americké historie. Na poslední odpočinek sem uložili hned několik významných afroamerických osobností, například oběť rasově motivované vraždy Emmetta Tilla nebo bluesové legendy Dinah Washingtonovou a Willieho Dixona.
Čtěte také: Medvědí česnek vyrostl dřív. Experti varují před smrtelnou záměnou, na co si dát pozor?
V roce 2009 se ale na titulky novin dostal kvůli obrovskému skandálu. Přišlo se na to, že skupina zaměstnanců systematicky vykopávala staré hroby a ostatky přesouvala. Cílem bylo lukrativní místa za pěkné peníze znovu prodat. Vyšetřovatelé nakonec zjistili, že vykradači hrobů přemístili zhruba 1500 kostí patřících 29 lidem.
Metabolismus, který se dá datovat
FBI je tehdy měla velký problém usvědčit. Bratři Keith a Terrence Nicksovi, zaměstnanec hřbitova Maurice Dailey a bývalá ředitelka hřbitova Carolyn Townsová totiž přišli s tvrzením, že k přemístění ostatků došlo ještě předtím, než na hřbitově začali pracovat. Najít proti něčemu takovému důkazy byl pro agenty těžký úkol.
Spravedlnosti nakonec pomohl jediný kousek mechu, který se našel asi 20 centimetrů pod zemí, přímo u znovu pohřbených lidských ostatků. Agenti FBI se kvůli jeho analýze museli poradit s vedoucím botanických sbírek v jednom z chicagských muzeí, Mattem von Konratem. Ten jim pomohl rostlinu identifikovat jako druh Fissidens taxifolius, krondlovka tisolistá. Na místě činu vůbec nerostl, měl ale obrovskou kolonii v jiné části hřbitova; přesně tam, odkud podle vyšetřovatelů ostatky původně vykopali.
Klíčový důkaz ale přinesla až podrobná analýza rostliny. Mechy mají totiž jednu unikátní vlastnost. Na rozdíl od většiny rostlin mohou i po odtržení dlouho udržovat zbytky metabolické aktivity. „Tohle je na mechu ta skvělá věc,“ vysvětlil von Konrat pro list The Guardian. „Když zemřeme my, jsme mrtví. Ale u mechů je to bizarní. I když si myslíme, že nežijí, stále mohou vykazovat aktivní metabolismus.“
Vědci díky tomu mohli zjistit přesné množství chlorofylu. Tenhle zelený pigment umožňující fotosyntézu se rozkládá postupně, takže se podle jeho množství dá i celkem přesně určit, jak starý vzorek je. V tomhle případě byl mech starý jen jeden až dva roky a v zemi byl zakopaný dokonce méně než šest měsíců. Důkaz toho, že hroby někdo vykopal až v době, kdy už obžalovaní na hřbitově pracovali, byl na světě. Studii případu, která potvrzuje, že i nenápadné mechorosty mohou být v moderní forenzní vědě stejně důležité jako otisky prstů nebo analýza DNA, publikovali v roce 2026 odborníci z FBI v časopisu Forensic Sciences Research.
Zdroj: Forensic Sciences Research, Field Museum, The Guardian
Video, které jste mohli minout: Jarní zázrak na Valašsku: Louky zaplavily tisíce vzácných šafránů, za utržení hrozí pokuta
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
