10. ledna 2022 12:00

Proč se bortí obří skály? Tragédie v Brazílii připomíná nebezpečný globální fenomén

Zřícení obřího útesu do brazilského jezera Lago de Furnas způsobilo katastrofu. Jak k neštěstí došlo a proč vlastně skály padají?

Pro stovky obdivovatelů vodopádu spadajícího z desítky metrů vysokého skalní hrany do jezera to měla být výletní neděle jako každá jiná. Výletníky na lodích vyplouvajících z města Capitolio neodradil ani déšť, který tuto část brazilského státu Minas Gerais trápil už řadu dní. Jenže právě vytrvalé deště a následné záplavy, které přinutily nejméně 17 000 lidí opustit své domovy, nakonec vedly k události, která neděli 9. ledna 2022 změnila v den katastrofy.

V jednu chvíli se totiž věž připomínající část skály odlomila a zhroutila se do jezera. Přitom zasáhla několik výletních lodí, přičemž deset lidí zabila a nejméně 32 jich zranila. Mnozí turisté mohli být navíc uvězněni pod troskami odlomené skály a v potopených lodích na dně jezera a pátrat se po nich vydali potápěči. Zranění a mrtví byli převáženi do města Passos, ale kvůli působení ohromné energie, s níž se obří skála na výletníky zřítila, byla mnohá těla obtížně identifikovatelná.

Podobné události, byť bez obětí na životech, se nevyhýbají ani České republice. Například v polovině ledna 2019 se na parkoviště a poté do koryta Kamenice v Hřensku zřítil kus pískovcové skály velký jako dodávka. Naštěstí se tak stalo mimo turistickou sezonu, takže desetitunový balvan nikoho nezranil. K takovým pádům v této pískovcové krajině, do níž patří i kaňon Labe, dochází pravidelně – jen mezi lety 1975 a 1978 zde spadly tisíce krychlových metrů skal.

S trochou mrazivé fantazie by se mohlo neštěstí podobné tomu brazilskému odehrát i nedaleko Hřenska. Kamenice zde protéká desítky metrů hlubokými soutěskami, jimiž se na výletních lodích přepravují turisté. Oblast národního parku České Švýcarsko ale pravidelně monitorují takzvaní skalníci, kteří případně navrhují podepření, sanaci nebo přímo odstranění nebezpečných skal. Do roku 2020 si tato opatření vyžádala přes 200 milionů korun.

Proč skály padají?

Skály padají po celém světě a děje se tak neustále na různých místech světa – v dubnu 2021 se na pobřeží severního Walesu sesula 40 metrů široká část ikonických křídových útesů a v Dorsetu se zřítilo z útesu přes 4 000 tun materiálu. V Yosemitském údolí se balvan o velikosti rodinného domu utrhne každé čtyři nebo pět dnů. Proč se to vlastně děje?

Soudržnost skal a útesů ovlivňuje materiál, z něhož jsou vytvořeny. Hlavní vliv na nenadálé sesuvy a odlamování velkých bloků pak má eroze způsobená vodou, větrem, změnami teploty a na pobřeží také vlnami. Tyto vlivy počasí se navíc v posledních desetiletích mění s tím, jak se mění i celkové klima na Zemi. Důležité je i působení člověka – těžba hornin, písku nebo kamene a odčerpávání vody mohou skalní podloží silně narušit.

Jestliže v případě neštěstí na jezeře Lago de Furnas sehrály zřejmě hlavní roli vytrvalé deště, jsou sesuvy útesů na březích Británie kombinací rostoucí hladiny moří, větších vln a vydatných dešťů. Část sesuvů pak jde na vrub geologickému složení povrchových vrstev útesů, které tvoří slabé povrchové nánosy jílu, bahna, písku a štěrku.

Eroze díky turistům

V Česku máme ještě jednu specifickou příčinu skalní eroze a tou je příliv návštěvníků. Hlavně pískovcová skalní města musí každoročně zvládnout desetitisíce turistů, kteří se pohybují stále po stejných cestách, a to mnohdy (jako třeba v případě Tiských stěn) už po více jak 200 let. Kvůli tomu v místech erozního smyvu může docházet i k obnažování měkčích bazálních částí skal nacházejících se při jejich úpatí.

ZDROJ: The Independent

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom