Na Česko měl spadnout prastarý meteorit. Vděčíme mu nejen za zlato a lithium

„Jsme jedinou zemí, jejíž obrysy jsou viditelné i z vesmíru, a bezpečně ji poznáme i na fyzikálních a geologických mapách bez vyznačení politických hranic,“ říká spoluautor scénáře a průvodce pořadem Utajené příběhy českých dějin historik Petr Bahník. Podle něj je to důsledek dávného dopadu meteoritu, který utvářel českou kotlinu.

„Vypadá to tak, že někde v těch raných stadiích Země vzniklo velmi mnoho kráterů. Jeden z těch velmi starých kráterů se pravděpodobně nachází už jen jako hluboká pohřbená kruhová struktura pod Čechami. Na povrchu není vidět vůbec nic, všechny horniny, které tu jsou, jsou mnohem mladší,“ doplňuje geolog Václav Cílek.

Podle autorů dokumentární série Utajené příběhy českých dějin, kterou můžete sledovat 22. března ve 20:00 na Prima ZOOM, to svědčí o dávném nárazu, při kterém rozpraskaly zlomy, na zlomech se utvořila výjimečná rudná ložiska zlata, stříbra, uranu a lithia a v jejich okolí postupně vyrostly hornické osady, trhové osady, městečka a města a také spojnice mezi nimi. Středověký rozkvět zemí koruny české si podle Petra Bahníka bez tohoto přírodního bohatství nelze vůbec představit.

Český kráter

Jako první si možné spojitosti kruhové stavby Čech a impaktních kráterů všiml v roce 1610 Galileo Galilei, který ve svém díle Sidereus Nuncius přirovnal Čechy ke kráterům na Měsíci. Významným zastáncem pracovní hypotézy o tom, že Čechy jsou v podstatě impaktovým kráterem po dopadu meteoritu, k němuž došlo před dvěma miliardami let, je i jihočeský geolog Petr Rajlich. Podle něj Český masiv není jen oblouk, ale uzavřený kruh vnitřní pánve, v němž je další kruh se středovým pahorkem u Mladé Vožice, který má pod sebou ve svrchním zemském plášti asi pětikilometrovou prohlubeň.

„Impaktová geologie prokazuje, že v určitých místech proběhl vysoce energetický pochod přesahující možnosti pozemských zdrojů (tlak až 30 gigapascalů). Přeměnou za těchto okolností se z grafitu stane diamant, aniž změní tvar, nebo se hornina obrovskou energií za studena okamžitě přemění na sklo. Charakteristická je také šoková přeměna křemene, která úplně naruší jeho stavbu. K šokovým jevům lze doplnit ještě drcené granáty, nalézané jak v celém Českém masivu, tak v kráterech jinde na světě,“ uvedl Rajlich pro časopis Vesmír.

Místo kráteru vrásnění?

Teorie impaktu nicméně zůstává jen hypotézou. Podle klasického pojetí zastávaného například Radkem Mikulášem z Geologického ústavu AV ČR vznikl Český masiv jako celek z jednotlivých bloků koncem prvohor, a to v důsledku variského vrásnění. Takto vzniklé prvohorní horniny se skládají jednak z mnoha slepených trosek po horotvorných srážkách někdejších kontinentů, jednak z vyhřezlých částí orogenních kořenů. „Nevíme, do jaké míry je složitost Českého masivu složitostí hodinového stroje, jemuž lze porozumět, nebo složitostí plechovky s nahodile nasypaným obsahem, jíž porozumět nelze,“ komentoval tuto problematiku Mikuláš.

ZDROJ: Časopis Vesmír