Která zvířata jako první obletěla Měsíc? Na významnou sovětskou misi se bohužel často zapomíná
Než se lidská noha dotkla Měsíce, vydal se k němu někdo úplně jiný. A navíc ve svém vlastním skafandru, pokud bychom to takhle mohli říct. V září roku 1968, tedy deset měsíců před misí Apollo 11, se na oběžnou dráhu naší přirozené družice dostal v sondě Zond 5 pár stepních želv. Staly se tak prvními, kdo obletěl Měsíc, a tuhle pozici už jim nikdo nesebere.
Ačkoliv tento historický úspěch stojí spíše na okraji veřejného povědomí, mohl by směle konkurovat slavné větě Neila Armstronga. Sovětské želvy byly možná pomalé, malé a patrně si ani neuvědomovaly, kde se nacházejí, ale pro lidstvo to byl obrovský milník. Něco živého přežilo v kosmu, obletělo to Měsíc a vrátilo se to zpět na planetu, ze které jsme vzešli. Jak celý let probíhal?
Bez jídla, zato s červy a muškami
Sonda Zond 5 odstartovala 14. září 1968, celé čtyři měsíce před americkým letem Apollo 8, který jako první dopravil lidskou posádku na oběžnou dráhu Měsíce. Sověti sice v té době neměli funkční raketu, která by byla schopná udržet člověka při životě během takové cesty – chyběl dostatek kyslíku, vody i jídla – přesto chtěli alespoň symbolicky ukázat, že jejich programu nechybí ambice. Řešení? Vyslat do kosmu organismus, který nebude tak obtížné udržet při životě.
Na palubě se kromě dvou želv nacházeli i červi, octomilky, semena rostlin či bakterie. Hlavními protagonisty však byli zmínění plazi z centrální Asie – konkrétně stepní želvy původem z Afghánistánu a Uzbekistánu. Sovětští vědci je umístili do modulu už 2. září, tedy 12 dní před startem – a během celého pobytu jim nepodali žádné jídlo. Obávali se totiž, že by příjem potravy mohl narušit fyziologická data, která měli v plánu po návratu analyzovat.
Čtěte také: Víte, kdy lidé poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce? Ohromně tím riskovali
O pět dní později
Zond 5 obletěl Měsíc během čtyř dnů a úspěšně se vrátil na Zemi 21. září 1968. Sonda dosedla na padácích do Indického oceánu, odkud byla bezpečně vyzvednuta. Přestože želvy zaznamenaly úbytek hmotnosti, byly v dobrém zdravotním stavu a cestu přežily bez větších potíží. A to i navzdory silnému přetížení a radiaci.
Sovětský svaz tak zaznamenal úspěch, který měl být jakýmsi morálním vítězstvím v době, kdy už začínal v závodě s USA zaostávat. Američané měli Saturn V a připravovali posádku pro Apollo 11, Sověti naopak po tragické smrti kosmonauta Vladimira Komarova čelili technickým i organizačním problémům. Je však férové připustit, že si dnes už málokdo na Zond 5 vzpomene, ačkoliv šlo o významný mezník ve zkoumání vlivu kosmu na živé organismy.
Zdroj: How Stuff Works, Space Centre
Video, které jste mohli minout: Apollo 11 přistálo s palivem na 20 sekund, záznam letu je plný adrenalinu
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
