Jak se liší stvoření světa podle vědy a Bible? Podobností je více, než si myslíte

Věda versus náboženství. Tento spor určoval zákruty myšlení během celého novověku a často i dříve. Snahy myslitelů opakovaně narážely na náboženskou dogmatičnost, v posledním století je naopak víra vysmívána kvůli svým vědecky nesmyslným pohledům na spoustu pragmatických otázek. Vývoj Země podle Bible a vědy však nakonec může obsahovat větší množství podobností, než by se na první pohled zdálo.

Stručná historie Země

Naše sluneční soustava byla na počátku mlhovinou. Plyny, prach a další částice se následně začaly přitahovat, až postupně všechny vytvářené objekty rotovaly kolem jádra budoucího Slunce. Rostoucí Slunce následně pohltilo naprostou většinu hmoty v naší sluneční soustavě a pouze z úplných zbytků vznikly planety a další objekty; konkrétně tedy protoplanety, jejichž postupné srážení vedlo ke vzniku planet, které známe dnes – a tento osud potkal i Zemi před 4,6 miliardami let. Díky odštěpení zemských úlomků následně vznikl i Měsíc, jehož geologická struktura je velmi podobná té zemské.

Poté, co se ze Země kvůli srážce s jinou protoplanetou odštěpil budoucí Měsíc, zemský povrch sestával po několik milionů let ze žhavého magmatu. Ten postupně chladl, což vedlo ke vzniku zemské kůry. Pohyby tektonických desek následně daly vzniknout horám a povrchu planety. Aktivní vulkány vypouštěly do atmosféry složené z vodíku a hélia další plyny (především oxid uhličitý a vodní páry), čímž byl položen základ současné atmosféry. Vypařovaná voda opakovaně padala zpět na zemský povrch, což společně s neustálým dopadáním komet vedlo ke vzniku oceánů.

Před necelými čtyřmi miliardami let se na Zemi objevily jednobuněčné organismy. Život vznikl ve vodě, ale vyvíjel se velmi pomalu – trvalo dlouho, než primitivní organismy dokázaly vytvořit dostatek kyslíku v atmosféře, aby se otevřel prostor pro komplexnější tvory. Až zhruba před 650 miliony let nastal větší rozvoj života, který opakovaně narušovalo hromadné vymírání druhů z důvodu dopadu asteroidu, vulkanické aktivity či doby ledové. Do tohoto vývoje pak zasáhl člověk před zhruba 300 tisíci lety a stal se dominantním organismem na Zemi.

Odpovědi víry

Jak tato planetární historie koresponduje s Biblí? Podle ní Bůh stvořil svět za sedm dní; a technicky vzato dokonce za šest, jelikož sedmého dne odpočíval. Nejprve stvořil nebe a zemi, prostřednictvím světla odlišil den od noci. Druhý den oddělil oceány od pevniny, třetí den vznikla půda a rostliny. Čtvrtý den stvořil Slunce, měsíc a hvězdy. Pátého dne vznikl život v moři a ve vzduchu, šestého dne zase na pevnině, což zahrnuje i člověka.

Tato posloupnost do značné míry kopíruje výše zmíněné body z vývoje Země. Slunce lze považovat za zpočátku stvořené světlo. Oceán z druhého dne by mohl být oním žhavým magmatem, nikoli vodou. I život podle Bible se prvně objevil ve vodě, a to až po vzniku rostlin. A konečně existence člověka jakožto posledního stvořeného tvora je opět v souladu se zjednodušeným vývojem života na Zemi. Největší otazníky tak jsou kolem biblického čtvrtého dne, jenž hovoří o vzniku vesmírných těles až poté, co se na Zemi začaly formovat podmínky k životu.

Každopádně je fascinující, kolik spojitostí lze nalézt mezi vědecky uznávaným vývojem Země a náboženskými představami formulovanými v Bibli. Kanadský biolog a teolog Denis Lamoureux na počátku 21. století napsal několik vlivných článků na téma tzv. evolučního kreacionismu, podle něhož je stvořitelem všeho živého Bůh, ale učinil tak prostřednictvím procesu evoluce. Právě hledání podobností mezi vědeckým a náboženským pohledem může postupně ukazovat, že tyto dva pohledy nemusejí nutně stát v protikladu, ale mohou koexistovat vedle sebe – a přinášet důležité odpovědi na rozmanité otázky.

ZDROJ: Wikipedia