Největší mýty o Ježíšovi aneb co v Bibli nenajdete: Bílý nebyl a nosil něco úplně jiného

Bibli v našem kulturním prostředí znají i lidé, kteří ji nikdy v životě nedrželi v ruce. Dokonce z ní dokážou odvyprávět mnoho příběhů, neboť valná většina je neodmyslitelně spjatá s naším kulturně-sociálním prostředím, přestože jsme v celkovém počtu ateistů třetí na světě.

I proto je ale pro dost lidí včetně věřících, kteří si v Knize knih čtou pravidelně, poměrně složité oddělit skutečný text od mnohých interpretací, zažitých představ a náboženských stereotypů. A tyto detaily v příběhu o Ježíšovi jsou toho dokonalým důkazem:

1. Ježíš se narodil 25. prosince

Tohle je jedna z nepřesností, kterou si lidé k původnímu příběhu přidali, protože se jim to prostě hodilo. Ani jeden z evangelistů datum Ježíšova narození nezmiňuje a neexistuje ani žádný text, který by specifikoval třeba jen roční období, během nějž Kristus přišel na svět. Datum se ale přesně shoduje se Saturnáliemi, významnými svátky starověkého Říma, takže je pravděpodobné, že si původní křesťanští vůdci toto datum cíleně vybrali, aby pro Římany bylo nové náboženství lépe stravitelné a byli ochotnější k němu konvertovat.

2. U Ježíšova narození byli tři králové

Popravdě řečeno, většina toho, co se dnes vypráví o třech králích, vůbec není postavená na skutečném biblickém textu. V Evangeliu podle Matouše se píše: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě.“

Čtěte také: Ďáblova bible: Největší kniha světa je spojována s temnými silami. Čechům ji ukradli Švédové

Není tedy jasné, o kolik mudrců šlo. Číslo tři jsme vydedukovali podle počtu darů, které přinesli, ale faktem je, že mohli být klidně jen dva nebo jich mohlo být třeba dvacet. Jejich jména jsou také až pozdějším dodatkem, a dokonce i jejich královský titul. A co víc, není ani jasné, že přišli za Ježíšem krátce po jeho narození. V textu o jesličkách nic není. Podle něj mudrci „vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou“. Nejenže se tak s Ježíšem nepotkali ve chlévě, ale navíc už vůbec nemusel být ani miminko.

3. Ježíš se narodil neposkvrněné panně Marii

Tenhle mýtus má na svědomí svatý Augustin a vznikl až tři a půl století po Ježíšově narození. Byl to právě tento velký teolog, kdo přišel s tvrzením, že prvotní hřích se přenáší souloží rodičů na jejich děti. Proto, aby se mohl Ježíš narodit bez hříchu, musela Marie být v okamžiku jeho zrození ještě pannou.

V Bibli ale podporu pro toto tvrzení nenajdete, tedy alespoň ve starších textech ne. Je pravda, že mladší evangelia, Matoušovo a Lukášovo, něco takového zmiňují, nesmíme ale zapomínat, že byla napsána víc než století po Ježíšově smrti. Postava Marie se navíc dál vyvíjela a získávala stále božštější podobu, což vedlo až k představě jejího nanebevzetí.

4. Ježíš neměl manželku

To, že se Bible nezmiňuje o žádné ženě po Kristově boku, si křesťanští učenci vyložili jako důkaz jeho celibátu. Bylo by nicméně extrémně neobvyklé, kdyby muž jeho věku manželku neměl. Celibát navíc nikde zmíněný není až do chvíle, kdy se k církvi na přelomu 2. a 3. století přidal slavný křesťanský spisovatel Tertullianus. Právě on má na svědomí základy křesťanského pohledu na intimní prožitky mezi mužem a ženou. Ježíš proto zkrátka musel být bez manželky a držet celibát, aby zůstal bez hříchu.

The "Real Face" of Jesus Christ, according to Forensic Experts. pic.twitter.com/Km5w2Iq1cS

— revian (@rebbieuxn) May 1, 2021

5. Jak Ježíš vypadal?

Všichni máme o Ježíšově podobě podobnou představu: dlouhé vlasy, udržované vousy, bílá pleť. Vousy ale asi jako jediné alespoň trochu odpovídají realitě, přestože by je Ježíš pravděpodobně nenosil střižené „na Cortéze“. Dlouhé vlasy ale v té době nosili hlavně velmi staří muži a zasloužilí mudrcové. Je proto daleko pravděpodobnější, že Ježíš měl vlasy krátké. A jeho pleť samozřejmě nebyla bílá. Kristus byl Žid ze Středního východu, neexistuje jediný důvod si myslet, že neměl pleť a rysy typické pro daný region.

6. Nosil dlouhé, barevné roucho

Evropští křesťanští umělci nám kromě typicky evropských rysů navíc vsugerovali i špatné šaty; dlouhé róby byly v Kristových dobách totiž velmi drahé a nosily se jen při zvláštních příležitostech. Je tedy bezpečné předpokládat, že Ježíš většinou oblékal jednoduchou tuniku po kolena a kabát. Jediným kusem oblečení, který naši malíři trefili, zůstávají typické sandály.

7. Ježíš učil v řečtině

Tohle také není příliš pravděpodobné. Bezpečně víme, že Kristus některá svá učení vedl v aramejštině. To byl navíc jazyk, kterým se pravděpodobně denně dorozumíval. Že uměl řecky, je možné. Je také vysoce pravděpodobné, že mluvil hebrejsky. Ale vzhledem k tomu, že jeho publikem byli většinou právě Aramejci, není moc pravděpodobné, že při svých přednáškách řečtinu použil, natož aby v ní přednášel pravidelně.

Mohlo by vás zajímat: Mohla být Země stvořena za 7 dní, jak se píše v Bibli? Ano, má to však háček

8. Církev má v Ježíšových učeních podporu

Shromažďování v kostelech, společné modlitby, kláštery… to všechno je pro křesťanskou církev, jak ji známe dnes, naprosto neodmyslitelné. Je ale možné, že je to v přímém rozporu s tím, co Ježíš kdysi kázal? Podle Matouše například Kristus prohlásil: „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagogách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen pravím vám, už mají svou odměnu. Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“

Církevní představitelé ale většinou tato slova interpretují jako odsouzení arogance a ostentativních projevů spíš než kritiku typických církevních náboženských setkání.

9. Byl tesařem

Tady se ukazuje problém mnoha překladů, ve kterých se Ježíšovo původní povolání zřejmě ztratilo. My si ho představujeme jako tesaře, jenže práce dnešních tesařů a tesařů z počátku našeho letopočtu je poměrně odlišná. Překlad navíc nemusí být přesný. Odborníci se shodují, že asi nejblíže tomu, jaké povolání Ježíš skutečně vykonával, je překlad řecký. Ten ho identifikuje jako dělníka, který pracuje na stavbách a dělá všechno, co je při tom třeba.

10. Na kříži mu probodli dlaně

Takhle ukřižovaného Ježíše vyobrazuje valná většina náboženských děl, a dokonce se jako krvácející rány na dlaních objevují stigmata. Pravdou ale je, že nevíme, jestli mu hřeby zarazili do dlaní nebo do zápěstí. Existují domněnky, že tkáň v dlani není dostatečně pevná, aby udržela víc než 40 kilogramů. V původním řeckém překladu Knihy knih, ze kterého vychází většina modernějších překladů, se sice píše „ruce“, jenže překladatelé naprosto stejným výrazem označují ve Starém zákoně i zápěstí. Tenhle historický fakt tak možná už navždy zůstane záhadou.

Zdroj: Washington Post / Catholic Answers