15. září 2022 06:00

Svatý hřeb z Ježíšova ukřižování je zřejmě v Česku. Odhalen byl i původ jeho vzácné schránky

Dva roky starý objev části kovaného hřebu, kterým mohl být ke kříži přitlučen Ježíš Kristus, stále fascinuje nejen křesťany, ale i archeology. Nález s nevyčíslitelnou hodnotou však přitáhl pozornost i k jinému artefaktu.

Milevský klášter představil nález z roku 2020 konečně i veřejnosti. Jedná se o šest centimetrů velkou část kovaného hřebu, u něhož je velmi pravděpodobné, že se jedná o tzv. Svatý hřeb, kterým byl k Pravému kříži přitlučen Ježíš Kristus. Archeology k tomuto přesvědčení vede kromě řady analýz i nález schránky, v jejíchž útrobách kromě hřebu nalezli právě i část Pravého kříže. Kus železa je zdánlivě nenápadný, nelze na něm ovšem přehlédnout na širší straně vtepaný zlatý křížek.

Unikátní barva dražší než zlato

Samotná schránka je však rovněž předmětem zájmu archeologů, kteří jsou nyní přesvědčeni, že její původ sahá až do Byzantské říše. Pocházet má ze 4. až 5. století a je nabarvena vzácnou ultramarínovou modří, která byla ve své době hodnotnější než zlato. Schránka samotná tak podle výsledků analýz archeologů představuje jeden z nejzásadnějších a nejunikátnějších nálezů na území České republiky.

„Nyní máme potvrzené stáří schrány z dubového dřeva. Zajímavé je, že nebyla zdobena pouze zlatem a stříbrem, byla křiklavě modrá, zářila z ní nebeská modř,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář. Právě užitá barva, která se velmi komplikovaně získává drcením polodrahokamu lapit lazuli, je podle vědců zcela výjimečná. Může za to mimo jiné skutečnost, že existuje pouze jediné naleziště tohoto minerálu a museli byste se za ním vydat až do dnešního Afghánistánu. Do Česka se už hotová barva dostala většinou díky vyšší vrstvám společnosti v podobě členů císařského a královského dvora.

Výzkum bude pokračovat

Archeologové zatím bohužel nevědí, jak se schránka z Východořímské říše z oblasti dnešního Turecka do Milevska dostala. Šindelář nicméně dodal, že vědci budou pokračovat ve výzkumu a analýzách. „To nám může naznačit odpovědi na řadu otázek,“ uvedl archeolog. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl Šindelář.

Šindelář se vyjádřil i k hodnotě samotného hřebu, která je podle něj nevyčíslitelná. K přesvědčení, že by hřeb skutečně mohl být oním Svatým hřebem, vědce vede mimo jiné skutečnost, že milevský klášter patřil ve středověku mezi jednu z nejbohatších institucí na území dnešního Česka. Tehdejší představitelé kláštera vzácnost pečlivě schovali při nástupu husitství.

Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 x 16 centimetrů, přičemž k trezorové místnosti vede tajná chodba nad jedním poschodím. Chodba samotná má rozměry 60 x 60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové ze Správy jeskyní ČR z pracoviště Chýnovská jeskyně. Zástupci Jihočeského kraje si od schránky a hlavně nálezu hřebu slibují zvýšený zájem o klášter a hodlají nárůst pozornosti náležitě podpořit.

Zdroj: ČTK / Jihočeský kraj

Petr Semecký

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom