Otrávené pití, uříznutá ruka a kauza s Bartošovou. Drsná historie „prokleté“ Jedové chýše zabírá stovky let
Když rada Vacátko a kolegové z mordparty potřebovali informace z pražského podsvětí, vydali se najisto do putyky nelibého názvu Jedová chýše, kde se scházela galérka. V době natáčení seriálu Hříšní lidé města pražského (1968) už ovšem nechvalně proslulá hospoda dávno nestála. Šla k zemi v roce 1930, a tak si ji filmaři museli postavit v ateliérech.
Svérázně dotvářela pražský kolorit po několik set let. Údajně na opuštěném návrší Větrov stála už ve 13. století. Občas se v ní zastavil i král Václav IV. a jedné z jeho návštěv – dle legendy – podnik vděčí za své jméno. To si tu tenkrát vladař všiml dvou mužů, kteří se ho kdysi pokusili otrávit, i rozhodl se jim to oplatit. Instruoval svého kata, který ho na cestě doprovázel, aby dal provinilcům do pití jed. Prý byli na místě mrtví. Jestli se něco takového skutečně stalo, už dnes není jak ověřit, historka je to ale pěkná.
Uříznutá ruka a zaparkovaná mrtvola
Další zločiny spojené s tímto místem už jsou snáze doložitelné. Předně je potřeba si uvědomit, že tahle oblast dlouho nebývala žádnou rezidenční čtvrtí, kde by bylo bezpečno. Docházelo tu k přepadením i vážnějším zločinům. V sousedství stál kostel svatého Apolináře a od 18. století začala přibývat zdravotnická zařízení jako porodnice, blázinec a další. Proto se tu začali scházet lékaři, medici nebo nemocniční zřízenci na obědy i noční flámy. „Leckdy docházelo mezi nimi k všelikým žertům, při kterých ostatnímu obecenstvu hrůzou naskakovala husí kůže. Často se stávalo, že některý student vytasil se tu s balíčkem, ze kterého čouhala uříznutá lidská ruka neb odkud se šklebila úmrlčí lebka či jiný anatomický preparát,“ psalo dobové vydání Národní politiky. Jinak to byl okraj města, kam slušný člověk za tmy neměl důvod chodit.
Koncem 19. století se vyostřovalo napětí mezi pražskými Čechy a Němci. Jedovou chýši si zabrali „buršáci“ – spolek německých vysokoškoláků a děly se tu divoké pitky a orgie. Když pak jedna noční hádka dvou opilých studentů nedaleko hospody skončila tragicky a Němec Čecha zastřelil, vzali čeští studenti v odvetě Jedovou chýši útokem. To byl konec její studentské éry.
Tehdy si v krčmě udělali noční zastávku zřízenci, kteří měli za úkol převézt tělo zemřelého na patologii. Máry s mrtvolou zaparkovali před hospodou a šli se posilnit. Vesele si prolévali hrdlo, zatímco kolemjdoucí na ulici omdlévali hrůzou.
Prokletá chýše
Klientela se rozšiřovala směrem k lidovějším vrstvám a kriminálním živlům. Vznikl tu nevěstinec a dost možná se tu pohybovaly stejné figurky, jaké známe z populárního seriálu kriminálních případů. O tom, že si o štamgastech nemusíme dělat iluze, vypovídá i kuriozita, kterou zde prý zavedl jeden z majitelů. Traduje se, že nechal ve stolech vyhloubit jamky a polévka se lila přímo do nich. Lžíce byla ke stolu připevněná řetězem. Po použití se vše jen otřelo hadrem a mohl jíst další...
Úpadek podniku šel ruku v ruce s chátráním budovy, která toho ustála docela dost. V roce 1906 do ní udeřil blesk, nedlouho poté hořela střecha. Už se vědělo, že se v rámci asanace bude chýše bourat, a tak nikdo nevyvíjel extra úsilí k její údržbě. Střecha se rozpadala, zdi plesnivěly, zahrada pustla. Ještě v roce 1926 tu Karel Lamač natočil scénu pro film Dobrý voják Švejk.
Přečtěte si také: Vykopávky v britské královské nemocnici odkryly praktiky pohřbívání, ze kterých mrazí
Jedovou chýši pak koupil psychiatr a profesor Antonín Heveroch se záměrem místo ruiny vystavět Lékařský dům. Pak plány změnil a chtěl tu mít vlastní dům a soukromé sanatorium. Nic z toho nestihl zrealizovat, asi půl roku po koupi náhle zemřel a pražskými pavlačemi (a dobovým tiskem) se začaly šířit fámy, že za profesorovu smrt může Jedová chýše, která je jistojistě prokletá.
Únos zpěvačky
V roce 1930 šla k zemi. Stavitel Jan Kalous místo ní na adrese Apolinářská 445/6 o pár let později vybudoval dům, který tam stojí dodnes. V 90. letech se do něj nastěhoval skladatel Ladislav Štaidl, který si tam přivedl tehdejší partnerku, Ivetu Bartošovou. Když byl zrovna pracovně v zahraničí, překvapil doma Bartošovou cizí člověk, Roman Tříska. Napřed jí tvrdil, že jde opravit telefon, potom ji začal přesvědčovat, že ji odposlouchávají a musí s ním odjet. Zpěvačka pak tvrdila policii, že ji psychopat Tříska unesl, omámil a opakovaně zneužíval. Tříska ale odsouzen nebyl, podle soudu si zpěvačka vše vymyslela.
Je možné, že má tohle místo silnou negativní energii? Kdo ví. Případné stěhování na tuto adresu bychom si ale ještě rozmysleli...
Zdroj: Dan Hrubý – Pražské mordy 2, Vyšehradský jezdec
Video, které jste mohli minout: Rodiče ho opustili, chlapeček byl celé hodiny v autě. Zveřejnili dramatické záběry z Bogoty