Byla objevena obří žravá černá díra. Každou sekundu spolkne jednu Zemi

Vědci ji pojmenovali SMSS J114447.77-430859.3 – zkráceně J1144 – a objevili ji v podstatě náhodou. Tato supermasivní černá díra se dlouhou dobu nacházela 18 stupňů nad galaktickou rovinou (tedy diskem) naší Mléčné dráhy, a proto dosud pozornosti teleskopů pátrajících po kvasarech unikala. Teprve když se vyhoupla na 20 stupňů nad galaktickou rovinu, podařilo se ji vědcům zachytit.

„Když se díváte blízko disku Mléčné dráhy, je hledání vzdálených objektů velmi obtížné – v popředí je tolik hvězd, že je velmi těžké tyto vzácné zdroje v pozadí najít,“ popsal australský astronom Christopher Onken jeden z důvodů, proč se obří černá díra dosud vědcům vyhýbala. Dalším důvodem je náhoda – při skenování celé oblohy pomocí satelitu pracujícího v ultrafialové části spektra se černá díra J1144 dostala do malého slepého místa.

Today's news concerns #blackholes. Specifically, we are talking about #J1144, with a mass 2.6 billion times that of our #Sun. It is 7 billion light years away from us in the #Centaurus' constellation.
Link to the full post on Facebook: https://t.co/Jmson0kHrK
Yours #Pipplo 👋 pic.twitter.com/FIwieaIBhy

— L'informatico mondo di Pipplo 🇮🇹🇪🇺 (@LPipplo) June 17, 2022

Podivínský kvasar

Kvasary jsou kromě vybuchujících supernov nejjasnějšími jednotlivými objekty ve vesmíru. Jsou projevem supermasivních černých děr, které ohromným tempem nasávají hmotu z obrovských disků prachu a plynu, která se spirálovitě řítí do nitra černé díry jako vodní vír do kanálu. Při tom dochází k silné emisi nejen infračerveného a viditelného světla, ale také rentgenového záření, což pozorujeme u velkého množství již známých kvasarů a nepřímo u černých děr.

Jenže v případě J1144 se děje něco zvláštního. Kvasary se stejnou úrovní aktivity nejsou neobvyklé, nacházely se v mnohem ranějších fázích existence vesmíru, která sahá asi 13,8 miliardy do minulosti. Po asi 9 miliardách let se však tato zběsilá aktivita kvasarů poněkud uklidnila, což ze superobří černé díry J1144 dělá hvězdného podivína.

Tento kvasar je navíc natolik jasný, že ho lze spatřit už běžným hvězdářským dalekohledem. Samotnou černou díru vidět nelze, můžeme ale pozorovat prstenec polarizovaného světla s tmavým středem, který je fakticky stínem předpokládané černé díry.

Černé díry

Objektů, u nichž existuje podezření, že jde o černé díry, už vědci identifikovali velké množství. Odhaduje se, že jen v Mléčné dráze bude deset milionů až jedna miliarda černých děr.

ZDROJ: Sciencealert.com