Proč černou díru nevidíme? Za vše může její extrémní gravitace

Černá díra je extrémně malá a přesto má neskutečně velkou gravitaci. Zní to na první pohled nelogicky, ale matérie, kterou tento objekt pohltí, zvětšuje jeho hustotu. Jak popisuje dokument Očima pouště Atacama 16. dubna v 15:50 na Prima ZOOM, gravitace je tak silná, že ohne dokonce i paprsek světla. I to je důvodem, proč černou díru nevidíme. Když byla v roce 2019 zveřejněna její první fotografie, ukázalo se, že vypadá jako donut – kobliha s dírou uprostřed.

Scientists have obtained the first image of a black hole, using Event Horizon Telescope observations of the center of the galaxy M87. The image shows a bright ring formed as light bends in the intense gravity around a black hole that is 6.5 billion times more massive than the Sun pic.twitter.com/AymXilKhKe

— Event Horizon 'Scope (@ehtelescope) April 10, 2019

Einstein a černá díra

Černou dírou se v teoretické rovině zabýval už Albert Einstein v roce 1915, jenže právě kvůli tomu, že její časoprostor neopouští žádné světlo, trvalo dlouho, než byla její existence prakticky potvrzena. Když Albert Einstein vypočítal, že gravitace ovlivňuje světlo, byl to jen krok k představě, že silná gravitace si vyzařované světlo ohne, přitáhne směrem k sobě a tím pádem se nemůže dostat mimo černou díru, čímž ona samotná zůstane neviditelnou. Představa tohoto úkazu je však dokonce ještě starší. Teoreticky něco podobného představil už geolog John Mitchell v roce 1783.

Černá díra není vidět Zdroj: iStock

Černá díra není vidět Zdroj: iStock

Horizont událostí

Jednou z fyzikálních veličin černé díry je horizont událostí. Zjednoduše lze říct, že jde o oblast patřící k černé díře, odkud nemůže uniknout žádné elektromagnetické záření, tedy ani světlo. Co je tedy pod horizontem událostí, to nelze pozorovat, co je nad ním, to už astronomové zachytit mohou. Jako světlo kolem díry na snímku z roku 2019.

Zdroj: NASA